Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Že by osud? Nebo jen láska?

15. 11. 2011

 

 
Že by osud? Nebo jen láska?
Gabriel
Pomalu otevřu oči a zamrkám do potemnělého světla. Udiví mě černý strop a rudé stěny pokoje, takovéhle přece nemá žádný anděl v nebi. Jemně pootočím hlavu a zahlédnu zbytek místnosti. Je tu jen stůl z ebenového dřeva, černý kožený gauč a dvě křesla, na stole vidím nějaké knihy a pár papírů také brk na psaní.
„Uf probudil ses. Už jsem si myslel, že jsi mrtvý, lásko,“ řekne někdo a zamíří rychlými kroky ke mně.
otočím hlavu a podívám se kdo to je. Musím říct, že mi okamžitě spadne huba na zem. Ke mně míří sám vládce pekel Mefistofeles. Říkejte si, co chcete, ale on byl tak hrozně sexy, až to snad nebylo možné. Měl na sobě jen černé kožené kalhoty, velice obepnuté a volnější rudou košili. Dlouhé rudé vlasy mu splývaly po zádech a věřte nebo ne, smaragdově zelené oči a bílá pleť. Všechno sladěné do jediného detailu. Asi jsem na něj vážně čuměl, jako na debila, protože jen co ke mně došel blíž tak se začal smát.
„Copak Gabi?“ usměje se na mě nejzářivějším úsměvem, jaký jsem kdy viděl.
Nechápal jsem to, ale v břiše se mi roztančili motýlci a jakoby naráželi do břišních stěn, chtěli ven. Nasucho polknu a něco zachraptím.
„Vodu prosím“ zopakuju sýpavě, když se na mě nechápavě dívá.
Okamžitě odběhne ke stolu a donese mi sklenici vody, musí mi zvednout hlavu a přiložit ji k ústům nejsem schopný se pohnout. Jen co hltavými doušky dopiju celou sklenici, pomalu kouknu na svoje ruce. Jedna v dlaze, druhá převázaná přes dlaň, kde byla dýka. Podívám se na křídla složená pod sebou, konec jednoho je rudý a zlomený, Mefistofeles zřejmě nevěděl, jak se tohle léčí. Smutně se usměji, přiložím ruku na křídlo a nechám ho zhojit, okamžitě je mi líp, jako kdyby mi z ramen spadla tuna kamení. Podívám se na něj smutnýma očima, tolik mě bolí, co se stalo. Nikdy jsem si nemyslel, že mě Laurin až tak moc nenávidí. Při poslední vzpomínce mi do očí vstoupí slzy a pomalu stečou po tvářích. Ani nevím jak, ale najednou jsem v Mefistofelově náručí a on mě objímá a utěšuje. Proč? Proč si to nechám líbit? Vždyť je to pán démonů a pekel, náš nepřítel. Bože, co si to jen nalhávám, vždyť ho miluji celá léta. Od doby, kdy jsem ho jako malého kluka viděl při válce, jsem ho nepřestal milovat. Ani když jsem začal chodit s tím prokletým strážcem, tak jsem na něj nezapomněl. Pomalu se stulím do jeho hřejivé náruče a rozpláču se. Je toho na mě moc, nedokážu se bránit slzám. Je mi tolik líto co se stalo, mrzí mě, jak jsem se choval k Michaelovi, vždyť za nic nemohl, jen se zamiloval to je přece lidské, ale je to i úděl andělů.
„Pššš lásko nebreč, slzy ti nesluší“ zašeptá mi do ucha a prstem setře slzy.
Pomalu se na něj podívám, je tak laskavý. Nikdy bych si nemyslel, že se vládce pekel bude chovat takhle.
„K-když mě to mrzí, byl jsem takový debil“ zašeptám roztřeseně, z očí se mi valí proudy slz, jako malému klukovi.
„Nemůžeš za to, byl jsi zaslepený vlivem toho strážce. Nikdo ti nic nevyčítá a Michael s Caillem o tebe mají velkou starost“ hladí mě po zádech a utěšuje.
Tulím se k němu a brečím, rukou mu žmoulám triko, na rameni už ho musí mít úplně promáčené, ale jemu to nevadí. Stále mě hladí a šeptá mi uklidňující slova, ve mně se rozlévá hřejivý pocit štěstí a taky pocit, že mě někdo má doopravdy rád. Zavřu oči a víc se k němu stulím, je mi u něj velice dobře.
„Proč se o mě vlastně staráš? Vždyť jsem anděl a ty vládce pekel,“ zašeptám po chvíli, i když znám odpověď.
„Protože tě miluji andílku“ zazní mi v uších lahodná slova.
Mefistofeles
Dokončím větu a usměji se nad jeho zavrněním. Je na něm vidět, že mu nikdo nikdy nedal pravou lásku, vždyť sám v té posteli v bezvědomí vypadal tak osamocený. Dál ho hladím po zádech a objímám, mlčím do doby než mi Gabi začne nervózně kreslit kolečka na hruď.
„Víš..já tě taky miluju, už dlouho. Ale myslel jsem si, že milovat démona není správné, protože s námi vedete hádku už věky. Jenže teď jsem se zamyslel, proč vlastně válčíme?“ mluví potichu, že ho skoro neslyším.
„A ty víš odpověď na tuto otázku?“ koukám na něj zvědavě, tohle vypadá zajímavě, navíc pokud ví odpověď, tak by skončilo tisícileté válčení a nenávist mezi peklem a nebem.
„Ano vím, protože si navzájem nedokážeme přiznat, že obě dvě strany umožňují lidem lásku, ale každá svým způsobem. Vy skrze přání, chtíč a oběti, my zase skrze srdce a touhy lidí. Jenže je to jedno a to samé. Když se to spojí dohromady, bude na světě líp, nemyslíš?“ upře na mě svá kukadla.
Usměju se, tohle mi nikdy neřekl.
„Když se nad tím zamyslím, tak máš pravdu. Navíc vy jste nás vždy odsuzovali pro nic za nic, a my vás taky“ pohladím ho po tváři. „Ale to teď skončí zlato, nejsilnější vládci nebe a pekla se spárovali, takže míru nic nebrání“ zakřením se šibalsky.
Dost mě potěší, když nádherně zčervená jako rajčátko a zaboří mi hlavu do košile, trochu zmáčené od jeho smutných slz plných hořkosti. Pohladím ho po vlasech a začnu si hrát s pár jeho pramínky. Druhou rukou ho pevně objímám a tisknu k sobě. Po chvíli mě ovšem přestane bavit hra s jeho vlasy a pustím se rukou po krku níž až na jeho hruď. Trochu vykuleně na mě koukne, ale nechá se hýčkat. Začnu mu přejíždět rukou po hrudi, rty se mu přisaju na krk a začnu laskat šíji. Tiše zavzdychá, jednou rukou zabloudí pod mojí košili a druhou ji začne rozepínat. Šibalsky se usměju a stáhnu ho pod sebe na postel. Jen se na mě usměje, sundá mi košili úplně, zvedne se na lokty a mezi rty vsune mou bradavku. Překvapeně zasténám rozkoší, tohle jsem od něj opravdu nečekal. Zapřu se rukama vedle jeho hlavy a nechám ho hrát jeho hru, během které laská moje bradavky, dokud neztuhnou. Upřímně řečeno už z toho mám docela pořádný problém v kalhotách, ale Gabi dělá, že to nevidí a necítí. Jen sem tam se provokativně dotkne mého klína.
„Lásko…“ zakňourám zmučeně a kouknu na něj.
Usměje se na mě naprosto nevině a dlaní mi zatlačí na klín. Kousnu se do rtu, abych nevykřiknul slastí. To už se rozhodnu, že jeho her bylo dost a položím ho pořádně na postel. Překvapeně kukne, ale dovolí mi ho svléknout a každý kousek jeho kůže zasypat polibky. Tiše sténá a prohýbá se pode mnou, jako žížalička na háčku. Usměji se a jazykem polaskám špičku jeho penisu. Prohne se v zádech prudce a vydechne, poznám, že se mu tohle hodně líbí. Jemně skousnu vršek a olíznu jeho penis po celé délce, chci ho jenom vyprovokovat. Mezitím se druhou rukou přesunu mezi jeho roztažené nohy a proniknu do něj prstem. Vím, že už to má za sebou ale po tom znásilnění ho to musí bolet. A taky že jo, okamžitě zakňučí a stáhne se, jak nejvíc může.
„No tak, andílku uvolni se, už tě to nebude bolet“ kouknu na něj.
Pomalu kývne hlavou a trochu se uvolní, usměji se a znovu se pustím do laskání jeho penisu, prstem se v něm pomalu pohybuji. Po nějaké chvíli přidám další a odtáhnu hlavu, nechci, aby se udělal moc brzo, to by nebyla sranda přece. Nespokojeně něco zahuhlá a zaboří nehty do prostěradla, když nahradím prsty svým kamarádem. Prudce zalape po dechu a zavře oči. Nakloním se k jeho rtům a začnu ho líbat, jazykem se dobývám do jeho úst. Pootevře rty a vyzve mě na souboj svým jazykem. Usměji se a dál plením jeho ústa, přitom se v něm pomalu pohnu. Kousne mě do jazyka, ale vzápětí zasténá a boky se pohne proti mně. Povzbudí mě to, začnu pomalu přirážet z reakcí jeho těla a slastných stenů vyčtu, že se mu tohle líbí. Omotá mi nohy kolem boků, abych do něj měl lepší přístup a sám zašeptá, ať zrychlím. Milerád splním jeho přání a přidám na tempu přírazů, rukou omotám jeho penis. Pracuju rukou ve stejném tempu přírazů, dokud oba nevyvrcholíme. Gabriel na mě udýchaně koukne, najednou mě chytne a svalí pod sebe. Zamrkám a nechápavě koukám. Ušklíbne se a začne sám vysedávat, okamžitě zavzdychám. Jasný no, můj kamarád si odmítl lehnout po prvním sexu, takže potřebuje ještě jako vždycky. Hlasitě vzdychám, Gabi si sám určuje rychlost a mezitím mi bloudí rukama po těle. Znovu se do něj udělám a malý Mefi junior konečně lehne, když se Gabi odtáhne a svalí se udýchaně vedle mě. Usměji se na něj a pohladím ho po tváři, pevně ho obejmu a přitisknu k sobě.
„Jsi úžasný, lásko, doufám, že mi nikam neuletíš“ šeptnu mu.
„Neboj se, už jsem jen tvůj…čekal jsem na tebe několikset let“ zazní tichá odpověď a už jen sladké oddechování ze spánku.
O pár let později
„Nic nebude ti říkám!!!“ zakřičí na mě Gabriel ostatně už po několikáté.
„Ale no tak lásko vždyť víš jak tě potřebuju“ zakňučím na protest.
„Hele jo nech si toho, raději si tu tvojí vlásenku šoupni do klíčový dírky“ odfrkne si.
„Ti dám takovou vlásenku, že se zblázníš ty jedna rouro!!“ naštvu se.
„Nejsem roura, stejně mě ta tvoje žížalka ani neuspokojí!“ zaječí na oplátku.
„JO?! A proč teda každou noc vzdycháš?!“ kapka
„Abys měl radost víš?“ vyplázne na mě jazyk. „A vůbec nevim co si myslíš, to že si pán pekel neznamená, že si pro mě ten nejvíc sexy na světě“
Zalapu po dechu tak tohle jsem opravdu nečekal. „No počkej ty okřídlená potvoro ti protáhnu tu tvojí štěrbinku, že si tejden nesedneš!“
„Leda tak vibrátorem ta tvoje tužtička na to nestačí“ vysmívá se mi do očí ten drzej anděl.
„ty…ty…“ nevím co mu na to říct.
„Za pravdu se každý zlobí, lásko“ zamává mi a odejde do kuchyně vařit.
Nevěřícně za nim koukám zase mě dostal!!! Ano věčné dilema milenců, pokaždé se pohádat a pak usmířit nejinak tomu bude i u nás. S povzdechem za ním dojdu a zezadu ho obejmu.
„Hele ty slize, nedolézej nic nebude“ usměje se a schválně zavrtí zadečkem.
„Lištičko jedna, neprovokuj a raději mi uvař večeři“ plácnu ho po zadečku a se smíchem si sednu ke stolu.
 Gabriel se jen zasměje a raději se začne věnovat pánvi a věcem v ní. Ani jeden si nevšimneme pobavených pohledů Michaela a Cailleho, kteří na nás koukají ode dveří. Prostě jsme všichni šťastní a konečně došlo ke smíru mezi nebem a peklem.

The end  
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

.........................

(Rhea, 4. 5. 2012 10:24)

Tak jsem se k tomu dostala a přečetla si to. No, jsem ráda za ten happy end. Ale co se stalo s Laurinem a jak to, že se Gabriel po tom, co mu ublížil, ocitnul rovnou u Mefista?

........

(Kik, 30. 11. 2011 19:04)

Užasné .. nemám slov už ani .. :OO Gabrielko je proste užasný uke ;D a Tie hádky su roztomilé :P

:D

(Akyra, 27. 11. 2011 18:43)

tak tomu se říká konec dobrý všechno dobrý, promin píšu sem komentík za všechny díli ^.^" ale stejně nádhera, na ty dva bych taky měla něco vymyslet :DD

...

(ElenEstel, 20. 11. 2011 11:00)

wow

(nevim co do nadpisu napsat)*v*

(Sayori, 19. 11. 2011 22:33)

naprosto užasný *-* vaše stránka letí do oblíbených v zaloškách... Tero pišeš užašně ^^ si můj vzor ^^

božží

(bobulka, 19. 11. 2011 18:00)

perfektní (nero jí ukradla dokonalí T_T) naprosto boží ^^

Kawaii

(Nero, 19. 11. 2011 16:23)

Dokonalí *-*. Doufám že se od tebe dočkáme další povídky.

*-*

(Lilixa, 15. 11. 2011 22:47)

nejdřív se rozplynula sladkostí a pak malem umřela smíchy xDDDD užasná kapča ^^