Tíživí pocit
Nenápadně mizící pýcha
„Toru přidáš se k nám?“ Zeptal jsem se našeho ošklivky. Mik s Rikem na mě valili oči. I když sem se o někoho snažil nikdy jsem ho nevzal ven se svojí partou. „Nemůžu už sem tito říkal mám zkoušku kapely.“ Zvedl pohled od sešitu do, kterého právě něco psal. Přešel jsem k němu a ten sešit mu vzal. „Já zapomněl. Tak třeba jindy.“ Usmál jsem se a začal číst.
Láska nebo přátelství
Když si se mnou vždy se usmívám.
Každý můj úsměv patří jen tobě,
ale ty mě bereš jako kamaráda.
Víš vážně to bolí.
Sledovat tě jak se usmíváš na jiný,
Jak jim nabízíš své srdce.
Už na to nemám.
Být jen kamarádem.
Za kterým přijdeš, když ti ublíží.
Refrén:
A proto ti říkám vyber si.
Vyber si mezi láskou a přátelstvím.
Snad necháš srdce rozhodnout.
„To je krásný text.“ Usmíval jsem se. Toru se také usmál. „Já vím. Mám v psaní textu už praxi.“ Zasmál jsem se. „Nebuď tak domýšliví to je moje přednost.“ Vzal mi sešit z ruky. A pohodlně si sednul na postel.
„Neboj se tebe bych o prvenství nedokázal okrást. A už jděte potřebuju klid, abych to dopsal do zkoušky.“ Nasadil si sluchátka Mp3 přehrávače. Jen jsem mu mávl a s úsměvem jsem vyšel ven s kluky v patách.
„Rene?“ Ozval se Miki nejistě. Otočil jsem se na něj. „Co pak Miki?“ Usmíval jsem se a ani jsem si to neuvědomoval. „Ty si ho vážně chtěl vzít s námi ven?“ Kývnul jsem na souhlas. A šel jsem dál chodbou. Mik i Rik už celou cestu mlčeli. V pulce cesty do klubu jsem si uvědomil že jsem zapomněl klíče a že Toru bude celý víkend pryč a já bych se tam nedostal.
„Kluci zapomněl jsem si klíče tak jděte na před. Musím si pro ně skočit Toru bude celý víkend pryč.“ Otočil jsem se na podpatku a rozběhl jsem se k Intru. Zrovna sem probíhal vrátnicí u, který stál Toru bez paruky a brýlí. Tehdy jsem ještě netušil, že je to on a tak sem běžel dál. Dříve bych se zastavil a snažil se ho svést. Ale teď to bylo jiné měl sem Toru a chtěl jsem mu být asi věrný a to jsme spolu ještě nic neměli. Jak vidíte, šlo to se mnou děsně z kopce. Doběhl jsem k pokoji naprosto bez dechu. Ale když sem vzal za kliku, bylo zamčeno. Tak jsem se vydýchal a vydal jsem se k vrátnici. Yuki náš vratný strašně roztomilý čtvrťák. Hned jak mě viděl, mávnul na mě. Došel jsem k němu.
„Rene. Nezapomněl jsi si něco v pokoji?“ Zeptal se mě rozesmátým hláskem. Ani mě nenechal odpovědět a už mi podával klíče. „Toru ti je tu nechal. Je dobře že vy dva spolu vycházíte Toru je úžasný klučina a co říkal Lin tak má i nádherný hlas.“ Zmaten jsem na něj hleděl jak to myslel. Asi to pochopil. „Toru totiž hraje s Linem v kapele dělá jim zpěváka.“ zasmál se.
„Jo tak. A jak vám to s Linem klape?“ usmál jsem se poslední dobou jsem to dělal vážně často. Což byl u mě nezvyk. Taky že spousta lidí byla zaskočená a Yuki nebyl výjimkou.
„Dobře. Pane bože jak vidím tak na tebe má Toru vážně vliv.“ Zasmál se. Nechápavě sem na něj koukal. „Vidět tě usmívat je fakt něco. Rene?“ Při vyslovení jme ho jmena jeho hlas zvážněl. „Jestli je to nějaká pitomá sazka. Tak Toru nech na pokoji. Jestli mu ublížíš vlastnoručně tě zabiju.“ To už jsem na něj valil oči div mi nevypadli z důlků.
„J.. Jasně. Tak dík za klíče.“ Vzal jsem je a vyběhl ven. Za ten měsíc a pul jsem zjistil jak je Toru oblíbený. Skoro každý mi takhle vyhrožoval. Nechápal jsem je, byl ošklivý. Vlastně jsem ani nechápal sebe. To sem se vážně tak moc měnil že to každý říkal. Ano víc jsem se usmíval a nesváděl jsem, každý ho kluka který prošel. Ale to nic neznamenalo. Nebo snad ano?
Ani v baru se mé myšlenky netočili kolem ničeho jiného než kolem mě a Toru. Mik přede mně položil pití a sedl si naproti mně.
„Miku?“ Zvedl jsem k němu oči „Hmm..“Už mi odpovídal jak toru ze začátku. Zas jsem se usmál. „Tak cos chtěl? Rene?“ Koukal sem na Mika který mi mával rukou před obličejem.
„Promiň zamyslel jsem se. Miku chtěl jsem vědět vážně se tak moc měním že si toho každý všímá.“ Blonďáček naproti mně se usmál.
„Ano. Měníš. Ale podle mě k lepšímu.“ usmál se na Rika, který právě přišel a sedl si vedle něj a objal ho. Oni dva spolu? Odkdy? Jak to že o tom nevím. „ S Rikem spolu chodíme už rok.“
„Sluší vám to spolu.“ Oba na mě zírali jak kdybych spadl ze Saturnových prstenců. „Co se děje?“ Rik se začal smát.
„Nic jen jsme čekali že na nás začneš ječet že v partě nic takového nechceš jako vždy. A ty místo toho řekneš tohle. Vážně šefíčku asi si nám začal dospívat.“ Uraženě jsem nafoukl tvář. Přitáhl si Mika na klín a objal ho.
„Toru ho mění.“
„To není pravda s Bro..“ Ani už jsem nedokázal o něm říct, že je brouk pytlík. „ S Toru to nemá nic společného.“ Oba dva se zašklebili.
„Jasně vůbec nic.“
Ten večer jsem se děsně ožral. A nakonec sem skončil v posteli s nějakým klukem. Druhý den sem se cítil strašně. A nebylo to jen kvůli kocovině.
I když jsem se snažil. Tíživého pocitu vinny jsem se nezbavil. Když mi nebyl Toru nablízku nic mě nebavilo. Ani hraní na housle, které jsem miloval.
Byl jsem najivní když jsem si myslel že to nic není.
Komentáře
Přehled komentářů
Vypadá to zajímavě, jsem zvědavá, co se bude dít dál, hned si to musím jít přečíst..
Povedené Lili :)
Re: ...
(Frux, 21. 4. 2012 17:14)Odpovídám si na vlastní příspěvek..bože. Jenom jsem zapomněla, že ta písnička je úžasná ^^
.......
(Kik, 22. 10. 2011 13:10)Prosím pokračovanie hneď ! :DDD Super asi som sa zamilovala do dalšej stránky :D;)
...
(Frux, 21. 4. 2012 17:11)