Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Neshody

3. 9. 2013

Toru…

Po tom co přijdou od doktora uložíme Saie. A začne pekelný týden . Saie to naprosto na celý týden odrovná. A když už je vzhůru díky horečce o sobě skoro neví a je v tu chvíli děsně roztomilý. Vím, že bych neměl, ale neodolal sem a nasadil mu kočičí ouška. A že mu slušeli! I Ryu byl z toho na větvi, ale pak přišel Ren a oba nás seřval. Od té doby máme tichou domácnost a jsou to už dvě hodiny!

„Toru posloucháš mně?“ Zatřese se mnou Ryu. Odstrčím ho.

„Nech mě kvůli tobě jsme se rafli s Renem. Kdyby sis to přiznal, nenasazoval bych Saiovi ouška!“ Na špulím naštvaně rty.

„Kdybys vše nesváděl na jiný.“ Obejmou mně zezadu Renovi ruce. „ Navíc nech Saie s tímhle v klidu dokud se nevyleží. To co ti řekne ted jsou jen nesmysli a nemysli si že nevím žes ho podrobil výslechu druhý ho stupně.“ Zavrčí mi do ouška. Blahem se za tetelím a cuknu oušky.

„Byl to výslech třetího stupně. To za prvé a za druhé na každým šprochu pravdy trochu.“ Zavrním a prohlídnu si Ryua.

„Proč  to vůbec zas řešíte? Jen jsme si se Saiem párkrát užili a vy z toho děláte drama.“ Pronese znuděně. Ren za mnou se napřímí asi aby přes mne lepe na Ryua viděl.

„A jednou i ted že!“ Překvapeně kouknu na Ryua.

„Přiznávám. Ale nemám trpělivost jako svatý. Zajímalo by mně, co bys dělal ty. Zamčený v pokoji s takovým  koťátkem který tě když je vzhůru svadí. Víš, jak byl v tu chvíli roztomiloučký.“ Ren mně pevně obejme a cítím jak se zhluboka nadechne.

„Víš, co nech mého brášku na pokoji. A to myslím na dobro! Jestli se doslechnu nebo zjistím že jste se někde sešli rozbiju ti ciferník!“Ryu se zašklebí na mně i na Rena.

„Fajn. Nemám náladu bratrancovi zabit přítele, takže to nebudeme dál řešit.“ Pokrčí Ryu Rameny a odejde.

O pár dní později..

Ren…

Naštvaně koukám na Torua. „V žádným případě!“  Zhluboka se nadechnu a než začne Toru protestovat pokračuji.  „Nenechám svého brášku s ním o samotě ne, když je nemocný!“ Prsknu naštvaně.

„Rene! Ryu se o něj postará a možná konečně pochopí, co k němu cítí. A navíc Marek ani Andy nemůžou. Vaši nejsou doma. Ty jedeš za otcem a já musím s kapelou. Ryu je jediná možnost když Sai nesnáší nemocnice.“ Povzdechne si a sedne mi na klin. „ No tak. Lásko víš že to musíš udělat.“ Strčí mi do ruky mobil. „Tak volej.“  Podrážděně si povzdechnu a vytočím číslo na Ryua.

„Ano?“ Ozve se z mobilu.

„Ryu. Tady Ren.“ Povzdechnu si.

„Hm..“

„Ryu asi bych se ti měl omluvit. Toru mně přesvědčil, že si jediné vhodné hlídání pro Saie a protože nikdo jiný nemůže….“ Odmlčím se a zhluboka se nadechnu. „ Mohl bys na Saie dohlídnout. Aspoň jen aby si vzal prášky určitě sis všiml že je nesnáší.“

„Víš, voláš docela nevhod.“ Uslyším z telefonu a zaslechnu i slabé vzdychání. Aha no to asi volám dost nevhod. „ Zavolám ti za chvilku, až tu skončím jo.“ To je jediný co Ryu řekne, než zavěsí. Docela mně to překvapí čekal jsem že to hned položí.

 

Ryu…

Zrovna si užívám s jedním krasavcem, když mi zazvoní telefon. Zvednu to a překvapeně poslouchám Rena. Překvapí mně to tak že přestanu i přirážet. To se ale mému společníkovi nelibí a tak začne přirážet sám. „Víš, voláš nevhod.“ Řeknu, když ho vyslechnu. To že chce, abych se postaral o Saie mně zaskočí. Chvilku uvažuji. „ Zavolám ti za chvilku, až tu skončím jo.“ Položím telefon a nejdříve si toho klučinu aspoň trochu užiji, než ho vyhodím z postele i z pokoje.

V mysli se vrátím k tomu dni, kdy jsme se vrátili od doktora.

„Ryu pohlídáš Saie než se vrátíme, dojedeme jen pro léky, co mu předepsal lékař.“ Podívá se na mně Toru a odtáhne Rena z pokoje. Za sebou zamkne. Tiše si povzdechnu a nezbude mi nic jiného než počkat než se ti dva vrátí. Po hodině co jsou pryč se Sai probere.

„Jak ti je?“ Kouknu mu do zakalených očí. Vypadá tak rozkošně, když se takhle tváří zavrním v duchu. Sai mně stáhne k sobě do postele. „Sai máš horečku, co blbneš.“ Pozoruji ho, když si na mně obkročmo sedne a začne rozepínat knoflíčky košile. Když se s nimi vypořádá, přisaje se mi na krk. Chvilku si hraju s myšlenkou, že bych ho shodil, ale když si ho prohlídnu, neodolám a stočím ho pod sebe. „ Si zlobidlo Saii asi tě budu muset potrestat.“ Zavrním mu do ucha a začnu si vychutnávat jeho tělo. Samozřejmě že v tom nejlepším do pokoje vejde Ren. Stačím jen tak tak uspokojit sebe a Saie. Než mně Ren nasraně vyhodí s pokoje. Toru sním naštěstí nebyl.

Vezmu telefon a zavolám zpět Renovi.

„Takže co že to potřebuješ?“ Zavrním do telefonu.

„Pohlídat Saie.“Zamumlá Ren. Tohle si vychutnám. Zašklebím se.

„Vážně? Já myslel, že se k němu nemám přibližovat a nechat ho na dobro.“ Hraně se podivím. Vsadím se, že Ren pění vzteky.

„Já…“ Na chvilku se odmlčí. „ Omlouvám se Ryu jste oba dospělí, ale pochop že Sai je muj bratr i když nevlastní a to že si sním, spal, když měl horečku mně vytočilo.“ Omluví se.

„Fajn to chápu, ale co nechápu proč se do toho s bratrancem musíte furt srát. Saie samozřejmě pohlídám. Ale vy dva přestanete řešit to, co mezi námi není. Jasné?“ Slyším jak se Toru rozčiluje že jsme se Saiem strašný.

„Dobře za sebe tito slíbím určitě. Ale nevím jestli zvládnu uhlídat to svoje třeštidlo.“ To mi stačí.

„Dobře. Sem rad že jsme si to vyjasnili. V kolik se mám na hlídání dostavit?“ Toru vezme Renovi telefon.

„Jste strašný.“ Prskne toru naštvaně. „ Ren odjíždí už ráno v 7 já odjíždím až ve dvě odpoledne. Takže se stav tak v pul druhý.“

„Dobře budu tam. Čus.“ Zavěsím Telefon.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(katka , 7. 9. 2013 21:35)

nevěřím vlastnim očím jsi zpátky hurá