Jdi na obsah Jdi na menu
 


Střípky skládanky II.

27. 9. 2011

Černovlasý mladík stál před zrcadlem a upravoval si podprsenku. „Mám to dobře Leyak?“ Rudovlasá dívka k němu přistoupila a umělí prsa mu upravila. „Dík. Jsi ta nejlepší sestřička vážně to bude naposledy. Vyklouzlo mi to dřív, než sem to stačil zastavit.“ Dívka za ním si jen povzdechla.

„Že mi to říkáš, jen když za tebe něco udělám. Pojď mi pomoct utáhnout ten obvaz.“ Otočil se k ní a chytil obvaz, který mu podávala. Rozmotal ho a začal jí tím obmotávat hrudník, aby stáhnul prsa. „Kai utáhni to pořádně. Jsi si jistý, že zvládneš babi přesvědčit, že si já? Víš, že se rozhodla mě převychovat a dneska večer sní, mám hodinu?“ Otočila se k němu zády, aby to mohl víc utáhnout a sepnout sponkami.

„Neboj se, zvládnu to. Nic nepozná. Ale nechápu proč  se tak nechováš, všechny ty blbosti umíš.“ Stáhnul jí obvaz pořádně, i když výsledek nebyl nijak úžasný. Nasadil jí paruku a poodstoupil. „ Snad je to v pohodě.“ Koukla se do zrcadla.

„Lepší to nebude.“ Povzdechla si a dooblíkla sebe i jeho. „Proto že nechci aby, mi řídila život. Buď se smíří s tím jaká jsem nebo má smůlu.“ Ušklíbla se na svůj odraz. „Jdeme na to ségra.“ Promluvila jeho hlasem, který uměla skvěle napodobit.

„Jasně šprte.“ Uchechtl se a sledoval, jak se spokojeně usmála. „Takže ty buď v pokoji dokud pro tebe nepřijde a já jdu za tebe nakopat pár zadku. “ Zasmála se a vydala se ven.

…..

Jo tak takhle nějak se to seběhlo. A Kain teď seděl na židli uprostřed místnosti. Tvářil se znuděně a vážně se snažil napodobit chování své sestřičky. Podle toho jak se babča tvářila naštvaně se mu to dost dobře dařilo.

„Pořád se snažíš o nemožný.“ Zašklebil se a vytáhnul si cigaretu se zapalovačem. Jak čekal dostal facku, až malém spadnul ze židle. A Krabička modrých L&M mu zmizela z ruky.

„Leyak! Nebuď drzá a s tímhle s končíš.“ Starší dáma štítivě držela krabičku cigaret mezi prsty. Chvilku si jí prohlížela než došla ke stolu kde seděli mladí démoni. Kam krabičku položila.

Selial pohodil vlasy a musel se zasmát. „Chůvo, nechte to na nás, dyť se takhle chová vám na truc. Mi zní už mladou dámu uděláme.“ Zářivě se usmál na stařenku.

„Dobře svěřím vám svou vnučku snad sní něco svedete. A teď si půjdu lehnout rozbolela mě hlava.“ Stařenka se ztěžka opřela o stul a pak se vydala do svého pokoje. Démoni počkali, až odejde a otočili se k dívce na židli.

„Kaine. Jsi Kain že? Co to se sestrou kujete za pikle. Povíš mi to ?“ Bylo vidět jak dívka teda vlastně mladý chlapec vytřeštil své modré oči. To se Selial ještě víc rozesmál. „Chceš vědět, jak jsme to poznali že?“ Stoupnul si a přešel k chlapci. „I když se hodně snažíš, chybí ti Leyakyna elegance a přirozenost se kterou vše dělá. Tvá babička ale nic nepoznala to se bát nemusíš.“ Usmál se na něj.

„No jo se sestrou se nemůžu rovnat jako vždy.“ Odsekl naštvaně Kain. Naštvalo ho že to poznali. Zhluboka se nadechl. „Tak proč jste to neprozradili?“ Zeptal se. Ale než cokoliv stačili říct. Ode dveří na verandu se ozvala Leyak.

„Otázkou není proč? Ale co za to že jste nás nepraskly?“ Opírala se o rám dveří.

„Chytrá dívka. Řekněme, že co za to se dozvíte později. Měla by sis ošetřit ten roztržený koutek.“ Předběhl Ben v odpovědi svého staršího bratra Selliala. Dívčina ruka se posunula ke koutku rtu který, měla natržený z rvačky.

„Není potřeba na roztržený koutek se neumírá. “ Odlepila se od rámu a vydala se ke stolu kde leželi její cigarety. Ladným pohybem z krabičky jednu vytáhla a vložila mezi rty. „ A Co za to mě zajímá nerada někomu něco dlužím.“ To už u ní stal Kain a zapaloval sestře cigaretu. Když si potáhla odložila cigaretu dál od úst naklonil se k ní, aby si prohlídl koutek. Lehce se zamračil.

„Dobrá teda. Leyak ty začneš chodit na tyhle hodiny sama a nebudeš za sebe posílat bratra. Kaine ty se začneš učit bojové umění, aby tě nemusela chránit sestra.“ Sledoval chlapce v dívčích šatech. Přišlo mu, že se mu podivně lesknou oči, když sledoval roztržený koutek.

„Omluvte nás půjdeme se převléct.“ Leyak chytla bratra za ruku a táhnula ho do svého pokoje.

„To bylo divný. Proč jim pomáháme?“Nathaniel znuděně pohlédl na dveře kudy odešly. „Chůva by nám neodpustila, kdybychom zlomili srdce jejích vnoučat.“

„Možná. Je to jedno ne, když něco chceme tak to dostaneme. “Ušklíbl se ben a pohlédl na Seliala.

„Nepřišlo vám divný jak se choval. “Bratři ho pozorovali. „Možná přišel mi dost zaražený.“ Zauvažoval Nathaniel. „No právě divné. Uvidíme co se s tohohle vyklube.“

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář