Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Skladatel

9. 5. 2012

 Sednu si k pianu. Připravím si prázdný arch papíru. A začnu hrát. Melodii co mně napadla dneska v parku. Když jsem viděl krásného vysokého kluka s dlouhými tmavě modrými vlasy. Stál pod rozkvetlou sakurou a vítr si pohrával s jeho vlasy. V tu chvíli sem si přál být tím větrem a hrát si s jeho vlasy.

„Rozkvetlá sakura, noční obloha zářící, připomínající tvoje vlasy. Závidím větru, který se tě smí dotýkat. Chci být po tvém boku. Tvoje silné ruce stvořené k objímání. Přál bych si, aby sis mě všiml. Když jsem stál kus od tebe. Noční hvězdy zářící tak jasně…“ Zpívám.

„Ale tvé kráse se nemají šanci se vyrovnat. Tak prosím buď můj. Spolu mužem obletět svět na křídlech lásky.  Buď můj.“ Přestanu hrát a podívám se na Tajiwaru.

„Jo ten text docela ujde. To chceš zpívat u zkoušek?“

„Pokud mně nenapadne něco jiného tak ano.“ Usměje se.

„Zvedej se chci aby sis poslechl něco.“ Zvednu se a uvolním mu místo u piana. Sedne si a hned začne hrát užasnou melodii. Připadám si, jak kdybych viděl nebe a potom peklo nakonec zemi a spoustu usmívajících lidí. Kouknu na Tajiwaru jeho prsty rychle kmitají po klávesách a vytváří tuhle nádheru. Svatou válku. Když hudba přestane. Otevřu oči ani nevím, kdy sem je zavřel.

„Svatá válka.“ Vydechnu. Tajiwara se usměje.

„Toto ti ta melodie připomněla?“ Kývnu na souhlas. Tajiwara se záhadně usměje se. „Dobře Satsu-chan.“ Podle jeho očekávání se načepýřím a naštvaně začnu prskat.

„Nejsem Satsu-chan. Co pak sem nějaká holka.“ Taji se jen začne smát. Podvraťák jeden. Nebudu se sním bavit. Uraženě nafouknu tvářičky.

„Ale Satsuki víš, že sem to tak nemyslel. Ale s dívkou bych si tě klidně spletl.“ Odfrknu si a otočím se k němu zády. „Satsu no tak pozvu tě na zmrzlinový pohár.“ Obtočí kolem mě ruce. Zapřemýšlím. Zmrzlinka mňami.

„Tak jo. Ale nepřirovnávej mně k dívce!“ Skočím mu kolem krku nadšeně. Zasměje se.

„Tvé přání je mi rozkazem.“ Lehce se mi pokloní a jeho dlouhé stříbrné vlasy mu spadnou do obličeje.

„Víš, že vypadáš jako anděl? Nebo spíš jako den?“ Nakloním dětinsky hlavu na stranu a usměju se. Taji se zasměje.

„A co když jsem?“ Provokativně mi koukne do očí a jeho ruka se dotkne mích rtu. Přivřu oči. Vlastně jsem docela rád, že nevím, kdo je ten modro vlasy krasavec. Nedokázal bych si vybrat mezi ním a Tajiwarou. „Si roztomilí Satsuki.“ O krok ustoupím a on se pouze zasměje.

„Nech toho nebo se s tebou nebudu bavit.“ Znova se nafouknu. Chytne mně za ruku a táhne ke dveřím.

„Tak to abych ti koupil dva poháry že?“ Usměju se.

„To bys teda měl.“ Když procházíme chodbou všimnu si toho kluka z parku. Je nádherný ale tak trochu víc vyzařuje ledovou a nepřátelskou auru. Taji si všimne  kam koukám a zamračí se. Lehce mě přirazí na zeď.

„Od toho se radši drž dál. Není nic pro tebe.“ Překvapeně zamrkám.

„Tajiwaro koho pak to přede mnou schováváš?“ Dojde k nám můj modro vlasy neznámí. Když si mně všimne oči se mu rozšíří překvapením a chytne Tajiho pod krkem. „To si ze mě děláš srandu!“ Zavrčí dost nepřátelsky.

V tu chvíli mně nenapadne nic jiného, než mu položit ruku na tu kterou drží Tajiwaru. Má to nad očekávání velký účinek. Pustí ho a přijde mi klidný.

„Hirashi. Já tito vysvětlím, ale ne tady.“ Zhluboka se nadechne. „Pojďte, vzbuzujeme moc pozornosti.“ Než se stačím na něco zeptat ty dva mně někam táhnou. No jiný by se bál, když ho někam táhnou dva skoro cizí kluci ještě k tomu silnější než je on sám. Ale asi sem divný no.

Nechám se dotáhnout do menšího patrového domku. Celou cestu sem zahloubaný ve svých myšlenkách. „Satsuki? No tak Satsu-chan?“Zamrkám a plácnu Tajiho přes ruku kterou mi mával před obličejem.

„Nejsem Satsu-chan!“Oba se zasmějí. „Hele!“ Ozvu se dotčeně a nafouknu tvářičky.

„Neřekl bych ti tak kdyby si nás vnímal už tu na tebe hodinu mluvíme. A navíc ti chladne čaj.“ Teprve teď si všimnu, že jsme vevnitř domu a já sedím na pohovce v obýváku. A co víc s rozepnutou košili! Zaraženě na to koukám. Modro vlásek se uchechtne. Musím se zeptat na jeho jméno.

„C...co to?“ Vykoktám ze sebe a koukám na svoje bříško poseté drobnými červenými flíčky.

„Zkoušel jsem jestli,  vnímáš a trochu jsem se nechal unést.“ Pokrčí modro vlásek rameny.

„No tak to promiňte, pane neznámí, že sem se zamyslel!“ Zavrčím. Tajiwara mi do ruky vrazí hrníček s čajem.

„Je to pako promiň, šel jsem udělat čaj a než sem se vrátil, stihnul ti udělat tohle.“ Usměju se na něj a toho neznámého krasavce probodnu pohledem. Ale něčeho si všimnu a začnu těkat pohledem z jedno ho na druhého.

„Vy ste dvojčata!“ Oba přikývnou. „Dalo by se to tak říct.“ Tajiwara si sedne vedle mně.

„Jmenuji se Hirashi.“ Koukne na mně neznámí a podivně mu blýskne v očích.

„Satsuki.“ Zahučím. Taji se usměje, a protože se znova zamyslím, zapne mi košili.

„Koťátko radši bych nám věnoval pozornost.“ šeptne mi jeden z nich do ucha. Nadskočím leknutím a poleju se čajem.

„Co jste říkali?“ Tajiwara odběhne a donese mi nějakou košili.

„Ale nic důležitého.“ Zavrčí naštvaně Hirashi. Tajiwara se uchechtne a obejme Hirashiho kolem ramen.

„Hirashi je trochu stydlivka. Už předtím mu dělalo problém tito říct. Ale v klidu tě osahávat mu problém nedělá.“ Směje se. Hiroshi zčervená.

„Byl jsem k tomu stvořen!“ Prskne naštvaně. Nechápavě je sleduji.

„Chtěl jsem tě tomuhle ušetřit. Ale když už ses potkal i s Hiroshim je to nevyhnutelné tito říct. Satsuki jsme něco jako tvoje múzy byly jsme stvořeny přímo pro tebe.“ Překvapeně zamrkám.

„Ale to je super ne?“ Vypísknu nadšeně, když mi to dojde. Nikdy mi nedělalo problém věřit i v ty nejhloupěji znějící věci.

„No to ano, ale ono je to trochu podmíněný.“ Povzdechne si Tajiwara.

„Jak to myslíš?“

„Tak že s tebou musíme spát, aby tě přepadla inspirace.“ Zamrkám a kouknu na Hirashiho tohle mu  vážně nedělá problémy.

„To jako spát jako spát?“ Zrudnu. Tajiwara kývne. Hirashi je hned u mě.

„ Jen přitom dostaneš nejúžasnější nápady který ti můžeme dát. A ne jen nápady.“ Úplně v klidu mi rukou zajede do kalhot. Tajiwara si povzdechne.

„Ještě bych ti měl vysvětlit to že Hirashi ti inspiraci vážně jinak nemůže. Ale můžeš ho krotit já jdu udělat večeři.“Tajiwara odejde do kuchyně. Hirashi na mně zkoumavě kouká.

„Co pak chtěl by si radši trojku.“ Šeptne mi do ouška a pak ho oblízne. Zrudnu a uhnu pohledem. „Si rozkošný. Ale ta zrovna teď hned nepůjde, nemusel by si to unést.“ Zamrkám.

„Jak to myslíš?“ Sundá mi košili.

„Tak že by to bylo moc inspirace najednou. Musíme začít pomalu.“ Rozepne mi kalhoty a jedním pohybem mi je stáhne i se spodním prádlem. Chvilku si mně prohlíží, než si oblízne rty. Chtě, nechtě zrudnu. Ten jeho pohled mně děsí, ale zároveň vzrušuje. „Věř mi.“ Šeptne mi do úst, než mně vášnivě políbí. Zatočí se mi z toho polibku hlava. A kdyby jen z toho, ale jeho prsty kolem mého penisu taky dělají svojí práci. Vzdychnu mu do úst. Trochu se odtáhne, abychom se oba mohly nadechnout. Pak se mi přisaje na krk, odkud pokračuje níž.

Hlasitě vzdychnu, když vezme do úst jednu z mých bradavek a začne jí sát. Hned si zakryji pusu rukou. Tajiwara mi ruku dá dolu.

„Nemusíš se krotit klidně vzdychej.“ Usměje se. Natáhnu k němu ruku a pohladím ho po tváři. Pochopí to a políbí mně na rozdíl od Hiroshiho je to něžný polibek. Odtáhne se a pohladí mně po tváři. „Musím jít vařit.“ Nepustím ho a znova si ho přitáhnu a políbím.

Hiroshi si mě mezitím stihnul připravit. Ale i tak nikam nespěchá a nejdříve se věnuje mému penisu, který stojí v pozoru. Zrádce to je, co vám budu povídat. Málem Tajiwaru kousnu do jazyka, když Hiroshi oblízne špičku a pak celí úd nechá zmizet ve svých ústech. Překvapeně se odtáhnu od Tajiho a kouknu na Hiroshiho, Který pohybuje hlavou nahoru a dolu v mém klíne a přitom se mi dívá do očí. Zčervenám a uhnu pohledem. Tajiwara tomu taky moc nepomáhá, když se mi přisaje na krk po kterým jemně přejíždí rty. Prohýbám se slastí a hlasitě vzdychám. Najednou mi před očima vybuchne snad celí vesmír. Slyším kousek krásné melodie. Nechám zavřené oči, dokud neodezní melodie s orgasmem.  Hiroshi se na mně podívá. Zářivě se usměje oči mu přetékají jiskřičkami.

„Smím to dokončit?“ Zeptá, i když vidím že by se radši ani neptal. Ztěžka kývnu hlavou. Ten prožitek ta melodie. Je to hodně silný. Hiroshi mně položí na pohovku a lehne si mezi mí nohy. „Obtoč mi je kolem pasu.“ Poslechnu ho a zavřu oči, když se do mě začne nořit. Naštěstí není tak zbrklí a tak to ani tak moc nebolí. Ano je to nepříjemný, ale jen ze začátku. Otevřu oči, protože se už delší chvili nic neděje a když vidím Hiroshiho starostliví pohled pochopím že se bál aby mi něco neudělal. Tak se proti němu sám pohnu a usměji se, abych mu dodal odvahu pokračovat.

Hned začne přirážet nejdřív pomalu a pak postupně zrychluje tempo. Vnímám jeho tvář ale, jestli něco říká to vážně netuším. Slyším melodii tu stejnou jako předtím ale teď mnohem hlasitěji. Je to úžasné, tak milá a laskavá hudba.  Přesto je trochu i nebezpečná. Doufám, že tu melodii nezapomenu. Už vím připomíná to moře před bouřkou je hezky a klidno a pak na jednou přijde zvrat mraky ukradnou slunce a nastane tma blesky začnou křižovat oblohu doprovázený zvuky hromu. Je to tak silné připadám si, jak kdybych se vznášel nad vodou a nade mnou začínala řídit bouřka. Už vím kam Vivaldi chodil na sví nápady.  Zarazím se, protože se vedle mě objeví Hirashi a chytne mně za ruku. Najednou to slyším. Ta slova. To je text k té melodii. Hirashi mně z toho nádherného světa plného melodii odtáhne. Ještě se na něj udýchaně podívám, než omdlím.

Tajiwara…

„Tohle sem čekal.“ Chytnu Hiroshiho a zvednu ho. „ Si moc nabitý bylo to na něho moc.“ Omyju, oblíknu a přikryju Satsukiho.

„Na to sem nepomyslel. Promiň.“ Skloní hlavu. „ Jdi se osprchovat a já jdu konečně dodělat tu večeři.“ Počkám, až odejde do koupelny a s povzdechem jdu do kuchyně. Hirashi je starší než já tak mu musím ustupovat. Chtěl jsem tomuhle Satsukiho uchránit a předávat mu inspiraci z písniček nebo letmých doteku.  Vytáhnu zapékané brambory z trouby naštěstí se nespálili.

Najednou mě Hirashi přirazí k lince a hlavu mi položí na rameno. Je udýchaný a přímo cítím, jak z něj vře inspirace.

„Promiň.“ Šeptnu tiše. Nechám se otočit čelem k němu. Hned mě dravě políbí ve snaze mi předat trochu inspirace. Aby jste chápali když jí máme moc umíráme. Polibek mu začnu oplácet jeho jazyk  vpustím do s vích úst. Hned je začne prozkoumávat a proplétat se smím, mezitím mně vysadí na linku a sundá mi kalhoty. Nic pod nimi nenosím ty trenýrky atd. jsou děsně nepohodlný. Obtočím mu ruce kolem pasu, sundám jedinou věc  která ho halila a to ručník.  Nechám ho proniknout do mě. Přitom cítím tu energii, která nás obklopila.

Hiroshi…

Přirážím do Tajiho.  Cítím se konečně o něco líp. Musel sem se krotit kdybych tomu maličkému předal víc nemusel by to unést už takhle omdlel. Naposledy do něj přirazím a oba vyvrcholíme. Udýchaně se ho podepřu a odnesu do postel.

„Takhle to dál nejde. Musíme začít s Satsukim pořádně. Jinak se navzájem zabijeme.“ Povzdechnu si a jdu ven chytit tu černou chlupatou potvoru, který Tajiwara předává energii, když jí má moc.

„No tak čičiči pojď sem.“ Chytnu ten pytel blech za kožich za krkem a kouknu tomu mezi nohy. „Ale mi jsme kocourek. Snad se nám čiči nezamiloval. Dřív si se tak snadno nenechal chytit.“ Začne to hned prskat a pokusí se mně to škrábnout. S obtížemi ho donesu nahoru. „Buď hodný jasný.“ Položím ho Tajimu na hrudník. Chvilku so prohlížím jeho skvostné nahé tělo než ho přikryju. „To aby tě nechytili roupy.“ Vysvětlím tomu chlupáči a odejdu z pokoje. Venku se opřu o dveře.

„Ceciliusi.“ Ozve se Tajiho překvapený hlas. Asi se už probral. To jméno mi, ale přijde povědomé.

„Tajiwaro! Kolikrát ti jsem tito už říkal. Zabíjíš se. S tebou je víc práce než s Hikarim, ale ten si to aspoň nechal vysvětlit. Tohle je naposled co tě zachraňuju jasný!“ Uslyším hlas toho kocoura a vzpomenu si. No jistě Cecilius. Náš šéf. Víc neslyším protože jdu do obýváku odkud se line krásná melodie. Dost mně překvapí že je jiná než jsem mu ukázal. Věčina lidí píše jen to co jim ukážeme. Ale Satsuki se tím nechal opravdu jen inspirovat.

„Satsuki.“ Dojdu k němu. Otočí se na mně a usměje. „Vzpamatoval si se rychle.“ Poznamenám a podám mu notoví papíry. Vezme si je a s díky začne hned zapisovat.

„Kde je vůbec Tajiwara. Cítím se špatně že jsme ho tak vynechali.“ Kousne se do rtu.

„Je nahoře s Ceciliusem.“Satsuki se otočí a koukne na mně. „To je náš šéf neboj se. Tobě sem předal jen trochu a tak sem zbytek předal Tajimu. A na něj to bylo moc.“ Nechápavě zamrká. Povzdechnu si. „Když máme moc inspirace nebo pokud chceš energie tak umíráme prostě nás to zabíjí. Proto jí musíme předávat vám nadaným lidem. Je to taková pojistka aby se nikdo neulíval.“ Vysvětlím mu.

„A je v pořádku? Nemůžu pro něj něco udělat?“ Kouknu do stropu ve snaze přijít na to co se tam děje. I když je mi to jasný.

„Snad ano. Já..“ Povzdechnu si. „Byl jsem moc nabitý a nekrotil jsem kolik mu předávám energie. Je to moje vinna.“ Skloním hlavu a nechám se od satsukiho obejmout.

O rám dveří do obýváku se opře vysoký snědý muž s černými vlasy teď rozcuchanými do všech stran. Důkaz toho co tam spolu dělali. Jeho zelené oči nás probodnou. Trhnu sebou a pohled mu opětuji.

„Ještě jednou se tohle stane a nechám vás přeřadit. Hiroshi, Tajimu jsem to řekl taky. “Kynu na souhlas na nic víc se nezmůžu.

„Je Taji v pořádku?“ Ozve se Satsu. Cecilius se na něj usměje.

„Bude pokud začne dělat to co má. Teď spí trochu víc ho to unavilo, ale účel to splnilo.“ Dojde až k nám. „To už si stihnul něco napsat?“ Překvapeně koukne na notoví papíry. Satsuki jen přikývne. „Paní ty si vážně nadaný a výjimečný to by vysvětlovalo, proč tě mají na starost oba dva.“ Satsuki zčervená.

„A ty.“ Otočí se na mně. „Ještě jednou mně tak chytneš a udělám z tebe žížalu. A pár dní se kroť asi Tajiho bude bolet zadeček.“ Ušklíbne se. Satsuki se napne. „ Klid.“ Šeptnu mu. „No jak vidím pravidlo nezamilovat se do osoby, kterou máte inspirovat jste porušili oba.“ Probodne mně pohledem a něco podá Satsukimu.

Satsuki…

Vezmu si od něj řetízek s modrostříbrným kamenem. „ Nos ho a začni spát s oběma. Tohle…“ Ukáže na kámen. „Bude ukládat přebytek energie.“ Hned si to dám kolem krku. „No já půjdu. Snad už jsem nebudu muset.“ Změní se na černého havrana a otevřeným oknem vylítne ven.

Hned se vydám za Tajim. Hirashi mně poslušně následuje. Vejdu do ložnice a pohledem zůstanu vyset na Tajim. Vážně spí.

„Měli by jsme ho omýt.“ Hirashi mi podá na močenou houbičku a sám začne Tajiho omývat. Opatrně z něj umyjeme sperma a pot. „Je nádherný.“ Vydechnu a kouknu na Hiroshiho. „To ano.“ V očích se mu usídlí jiskřičky. Musím ho plácnout přes ruku.

„Nech ho odpočinout.“ Vyženu ho z pokoje. Vrátím se Tajiho přikrýt. „Kde máte koupelnu?“ Hiroshi se vědoucně usměje.

„Žádný ledoví sprchy. Pojď, pomůžu ti od toho drobného problému.“ Kruci prokoukl mě. Zrudnu. Hiroshi mně chytne za ruku a vede do koupelny. Kde nás svlékne, a oba si vlezeme pod sprchu. Hiroshi pustí teplou vodu.

„Nechci Tajiho znova vynechat.“ Otočím se k němu. Ten si přede mně klekne.

„To já taky ne. Bez něj to není ono. Takže se budeš muset spokojit s tímhle.“ Vezme toho zrádce, který stojí v pozoru a dožaduje se náležité pozornosti do ruky. Přejede po jeho délce. I tento jemný dotek mně donutí sténat a opřít se o chladné kachličky. Jemu to ale nestačí a špičkou jazyka se dotkne žaludu, který následně obkrouží. Oblízne si suché rty. Hned na to si toho zrádce strčí do úst a začne sát. Prohnu se v zádech a hlasitě sténám. Prsty mu propletu do vlasu a pohlédnu na něj. Je zajímavé jak rychle mně opustil stud. Jeho ústa mě přivádí k šílenství. Je vidět že je zkušený. Cítím že budu a pokusím se jeho hlavu odtáhnout dál. Jenže ten paličák se nenechá a já mu vyvrcholím do úst.

Všechno spolyká a spokojeně si stoupne. Opláchne mě a pokusí se mně vyhnat ze sprchy.

„žadný ledoví sprchy pamatuješ“ Zamračím se a tentokrát si pře něj kleknu já. Snažím se zopakovat to co on dělal před chvilkou mně, ale určitě je poznat rozdíl. Nejsem tolik zkušený jako on. Ale podle sténání soudím že až tak špatný taky nebudu. Svědčí o tom i to že mi vyvrcholí do úst. Chvilku mi dělá problémy to množství spolykat. Ale nakonec to dám a ani se mi nezvedá žaludek, jak sem čekal. Ono je to docela dobrý.

O několik týdnu později…

Doskládám melodii a jdu do kuchyně za Tajim. Má na sobě jen kalhoty a rozkošnou zástěru. Ty kalhoty na něm docela vysí tak mě napadne mu je sundat. Jak sem čekal hned z něho sklouznou, ale co sem rozhodně nečekal, že pod nimi nic nemá.

„No teda Taji že se nestydíš takhle mě svádět. Hirashi pojď sem.“ Křiknu do obýváku. Taji se na mně překvapeně otočí. V tom vejde Hirashi a uznale pískne.

„Satsuki, Hiroshi vařím!“ Zamračeně se na nás koukne. Hirashi se k němu ze zadu natiskne a sundá mu zástěru.

„No jo vaříš, ale jí potřebuju dopsat písničku.“ Kecám, ale nevadí. Sjedu Tajiho pohledem a že je na co se dívat. Hiroshi mu začne oždibovat krk a já se začnu hrát s jeho penisem. Cucám ho, koušu a hryzám. Taji nádherně vzdychá. Přesunem se do obýváku kde ho shodíme na pohovku a oba se vrhneme na jeho penis. Taji za chvilku vyvrcholí.  Hirashi z něj vymáčkne poslední kapičku touhy a rozetře mu to po penisu, který už znova stojí v pozoru. Nasednu na něj a chvilku počkám. Hirashi mně políbí a vměstná se do mě, i když je tam už Taji. S Jeho pomocí začnu vysedávat. Taji mezitím obtočí ruku kolem toho zrádce a začne ho ručně stručně zpracovávat. Pokojem se nesou naše slastné výkřiky. Oba do mě vyvrcholí a já ušpiním bříško Tajimu. Chvilku se vydýcháme a pak se na sebe s Hiroshim usmějeme.

„To vám to nestačilo.“ Zavrtíme hlavou a Taji si jen povzdechne a zchodí mě pod sebe na gauč. Nespokojeně zamrčím, nedokážu být jen neaktivní a nic nedělat. Takže si ho přitáhnu a začnu líbat abych odvedl jeho pozornost a Hiro ho mohl připravit.

„Vy dva jste neuvěřitelný.“ Zavzdychá Taji a začne na mně nasedat. Hiro mu pomůže vysedávat. A přitom mě líbá. Odtrhnu se od něj a stočím Tajiho pod sebe. Oblíznu si rty a Hiro hned pochopí a dá mi svůj naběhlí úd před obličej, který nechám zmizet ve svých ústech. Začnu ho sát a přitom přirážím do Tajiho. Který vyvrcholí jako první. Po něm se uděláme i mi dva. Vystoupím z něj. Lehce prstem zatlačím na jeho dírku a tu trošku spermatu co vyteče, slíznu. Taji zrudne a uhne pohledem. Přijde mi, jak kdyby můj stud přešel na něj.

„Si rozkošný.“ Usměju se a pustím Hiroshiho. Který zopakuje to, co sem do teď dělal já. Taji zhluboka dýchá a kouká na nás.

„Vy dva jste neukojitelný.“ Zářivě se usmějeme.

„Mi za to nemužem. Nemáš byt tak roztomilí.“ Taji zrudne a načepýří se jak sem to dělal já.

„Takže za to mužu já?“ Oba kývneme na souhlas.

„Jen se koukni, jak vypadáš sexy pokrytý svojí touhou ta naše ti stéká po stehnech z toho pevného zadečku. Neznám nic víc sexy.“ Tajiwara zrudne. Hiroshi ale pokračuje. „Krásně naběhlé rty od líbání. A nádherně voníš. K tomu ještě jak se červenáš. Prostě k sežrání.“ Jen o tom mluví a ten pohled na Tajiho je vážně neskutečný. Vášnivě ho políbím.

„Chci tě.“ Vzdychnu mu do úst. Taji se ode mě odtáhne.

„Vy mně chcete zničit?“ Obviní nás.

„Ne ale umřít při sexu je krásná smrt nemyslíš?“ Podpoří mně Hiro. Taji si povzdechne a stoupne si. Přitisknu se mu na záda a líbám ho na krk. Hiro si lehne na pohovku. Taji si nad něj obkročmo sedne a začne pomalu nasedat. Dosedne a koukne na mně.

„Uvolni se cukrátko.“ Šeptnu mu do ucha a přitisknu se mu na záda. Nechá ze sebe trochu Hira vyklouznout a když se do něj vtlačím, dosedne. Tak nás oba dostane do sebe. Hiro mu setře slzu.

„Pšt zlatíčko.“ Ruku obtočím kolem jeho penisu a Hiro se přisaje k jeho bradavkám. Když se dostatečné uvolní, začne mu pomáhat ve vysedávání. Po delší době všichni vyvrcholíme a zůstaneme ležet. Taji je hodně ztahaný tak ho s Hirashim odneseme do sprchy a pak do postele kde se k němu oba přitiskneme.

„Miluju vás oba.“ Každý ho z nich políbím.

„Já vás víc.“ Vyplázne Jazyk Hiro.

„Ne já.“ Začnu se s nim hádat. Tajinám oběma zacpe pusu.

„Nechte toho. Jste jak malí. Ještě chvilku se hádejte a budete mít se sexem utrum.“ Oba stihneme a zatváříme se jak andílci. „Hodný.“ Pousměje se Taji a zavře oči. Oba ho obejmeme. Mám pocit, že se něco děje. Tak se víc přitisknu k Tajimu, který už chrupka.

„Něco se děje.“ Zamumlám. Hiro se opře o loket a koukne na mně.

„Taky mám ten pocit. Ale nic špatný ho to není. Přijde mi jak kdyby jste si vyměnili povahy. A trochu i vzhled. Ty si vyšší  a máš najednou víc vypracovanou postavu všiml sis toho?“ Kývnu na souhlas.

„Jo máš pravdu. Ale Taji je roztomilí uke že hodně se mu zjemnili rysy v tváři. Nevíš, jestli se tohle někdy stalo?“ Hiro zapřemýšlí.

„Myslím, že snad jednou ano. Ale je to podmíněný něčím to by ti vysvětlil spíš Taji než já.“ Kývnu na souhlas a nahnu se k němu a políbím ho. Pak políbím i Tajiho který jen zamručí a víc se mi zavrtá do náruče.

„S ouškama by byl ještě víc k sežrání nemyslíš.“ Jen to dořeknu Tajimu vyskočí kočičí ouška. Zůstanu na to civět. Hiro se zasměje.

„Ted aby smě začli praktikovat i tu ledovou sprchu.“ Zamručí a na můj nechápavý pohled začne vysvětlovat. „Říkali jsme už na začátku že jsme byli stvořeni přímo pro tebe no takže když sis přál neko Tajiho objevili se mu ouška.

„Aha.“ Vydoluju ze sebe. A Kouknu k oknu kde sedí Cecilius.

„Vidim že u vás to de dobře jen se kroťte. Ale takhle mu to děsně sluší, nechceš ušiska i pro Hira.“ Představím si ho s oušky.

„Mmm . Nenabádej mně k takovým hříšným myšlenkám. Co tu vůbec Děláš?“ Cecilius seskočí dovnitř.

„Co by kontrola. A musíš uznat že by to bylo hodně hříšný mít takoví dva doma.“Usměju se a pohladim Tajiho po oušku.

„mně stačí jeden s Oušky aspoň je jedinečný stejně jako hiro.“ Přitáhnu si ho pro polibek.

„Jak myslíš Satsuki jsou oba tvoji.“ Usměje se a změní se na černýho kocoura.

„No nic zas vás opustím musím zkontrolovat i další.“

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

..................

(Rhea, 9. 5. 2012 22:08)

Nemůžu uvěřit, že jsi mi věnovala něco tak nádhernýho. Děkuju, děkuju, děkuju. Fakt moc krásný. Hodně sexu, ale jemnýho, něžnýho, nic násilnýho, prostě nádhera.

Kawaii

(Frux, 9. 5. 2012 17:17)

Tahle rubrika je dobrej nápad, moc dobrej :D těším se na další a další díly..*doufá, že jich bude požehnaně*
Nevím, jak ostatní, co to četli a budou číst, ale já sem u toho slintala, jak kdyby mě umrtvili pusu u zubařky :D To bylo tak..ňááh.. Uplně skvělý nápad a to jak si představil ty ouška a oni se objevili? Jůj..to je super:) Ten začátek..Hiroshi byl moc hodný, že kontroloval co na to Satsuke. Ještě že tam neni nějaký zloduch. Skvěle napsané.
Musím tě pochválit, že jsi mi zvedla náladu :D *teď další hodinu né li víc bude přemýšlet jen nad touto skvělou povídkou*

....

(Tsuky, 9. 5. 2012 16:53)

naozaj pekné...nemá to chybu krása...A Cecilius....ja z toho mena nemôžem :D