Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Tanečník

7. 8. 2011

Začnu si balit věci. Konečně konec jak já se těším až odsud vypadnu. Zapnu batoh. 

„Ale koho pak to tu máme. Není to naše školní kurvička.“Ozve se posměšný hlas ani nemusím hádat komu patří.

„Lepší než být školní ubožák.“Odfrknu si a pohlednu na  Sebastiána Steina a jeho partičku.

„Ty drzoune. Za kolik jdeš možná bych si tě koupil pokut nemáš nějakou pohlavní nemoc?“ Protočím oči.

„Taky by ses mohl naučit něco nového co říkáš? Tohle jsem od tebe slyšel už milionkrát. S tebou bych do postele nevlezl ani za všechny peníze světa. Nejsem na tom tak špatně abych musel do postele s ubožákem jako si ty.“ Chytnu batoh a rázně vypochoduji ze třídy a následně i ze školy. Vážně toho frajírka nemůžu ani cítit. To že pracuji pro jeho otce jako tanečník u tyče sem zjistil až pozdě, ale kvůli jeho narážkám  se nevzdám tak dobře placeného fleku. Dojdu domu a hned si začnu chystat oblečení na večer do práce. Zvolím kožený kraťásky končící těsně pod zadečkem a tílko odhalující pupík k tomu černý kozačky do půlky stehen. Svoje dlouhý bílí vlasy si rozpustím a obličej si nasadím černou škrabošku s flitry. Oči si černě podmaluji a rty zvýrazním rtěnkou. Naposledy na sebe kouknu do zrcadla a vydám se do práce. Cesta tam mi zabere patnáct minut. Zastavím se před velkým hradem na konci města a projdu dovnitř. Pozdravím se s vyhazovači, kteří mě pustí dovnitř. Asi by jste čekali nějakou ponurou atmosféru a starožitnosti. Ale opak je pravdou hrad je moderně vybaven a je to nejlepší klub ve městě. Hned jak vejdu zamířím do prostřed parketu kde se vlní moje kamarádka. Zezadu k ní dojdu a obejmu jí kolem boku a začnu se vlnit podle ní.

„No konečně Péťo už sem myslela že to tu budu muset zvládnout sama.“Otočí se na mě a začneme svůdně tančit.

„Jak sama a kde sou ostatní.“

„No prý si vzaly dovolenou. Ale spíš bych řekla že ty dědci si přály nás dva.“Šeptne mi a odskočí o de mně rovnou na parket k tyči. Následuji jejího příkladu a skočím ke sví hned začnu kolem ní tančit. Po patnácti minutách seskočím a začnu tančit mezi zákazníky. Vážně tu dneska večer sou jen staří no ehm... dědci. Občas mi někdo šáhne na zadek nebo pohladí po bokách nechám je. Vím že si víc nedovolí to je zásadní pravidlo klubu. Dotančím k baru.

„Marku dvě vody prosím.“ Usměji se na barmana.

„Jasný Péťo dneska vám to jde.“Podá mi vody. Vezmu si je. „ Na to že jsme tu jen já a Anna to zvládáme.“Mávnu mu a zamířím zas tanečním krokem k tyči. Anna je vážně mistryně v oboru ty kousky co předvádí to je prostě něco. Musím jí opět obdivovat.

Než se doploužím k tyčím někdo se mi nalepí na záda a začne se mnou tančit a vlnit se. Nechám ho, ale když se chci otočit tak mi to nedovolí. No počkej! Zašklebím se a začnu se víc kroutit a tisknout k němu. Cítím jak mu začínají být kalhoty těsné a tak pokračuji dál. Když už zřetelně cítím jeho chloubu trčící proti mému zadečku tak neznámí zmizí. Rozhlídnu se kolem a když nikde nikoho nevidím tak pokračuji k tyčím.

Zbytek večera pokračuje ve stejným stylu až na toho neznámí ho ten se tu už neukáže. Aspoň si to myslím.

Skončíme až někdy k ránu. Vážně budu muset šéfa požádat aby mi v týdnu nedával práci. Pak ve škole akorát spím. Pomůžu Anně a Markovi uklidit a zavřít bar takže se domu doploužím až kolem šestý ráno což si podle mě nemá cenu ani jít lehnout . Dojdu domu a hned si udělám snídani. S převlíkání se  zatím neobtěžuji. Žiji sám už od svých patnácti a pochybuji že někdo ze školy by se obtěžoval mě takhle brzo ráno navštívit.

Udělám si míchaný vajíčka se slaninou a naliji si jablečný džus. Zrovna se chystám si sednout, když mě vyruší zvonek. Povzdechnu si a jdu otevřít. Otevřu dveře a zůstanu koukát na Sebastiána.

„Steine co chceš tak brzo ráno?“Zavrčím když se vzpamatuji ze šoku. „To nebudeme rozebírat mezi dveřmi. Jinak Dobré ráno Petře.“Ozve se můj šéf. Tak ustoupím a nechám je oba projít do kuchyně.

„Tak co potřebujete šéfe?“ Nandám i jim naštěstí sem toho udělal víc sice bych to snědl klidně sám, ale když se vetřeli co můžu dělat že. Sebastián na mě může oči nechat.

„Péťo víš že si jeden z mích nejlepších tanečníků ? Ale včera mi na tebe přišla stížnost.“Zůstanu na něj koukat. „Prý si jednomu zákazníkovi nabízel sex?“ Vvypadne mi vidlička z ruky a prudce se zvednu.

„Co prosím? Nic takoví ho bych neudělal ano možná tančím u tyče ale nejsem děvka!“Zařvu trošičku hlasitěji než sem plánoval.

„Peťo já vím tak se uklidni.“Povzdechne si. „Ale slíbil sem mu že budeš pod dozorem.“Sednu si.

„Jak pod dozorem?“Čichám v tom čertovinu. Šéf se zazubí.

„Sebastián tě bude mít na starost. A nechci slyšet žádný námitky. Původně chtěl abych tě vyhodil.“Zavřu teda pusu. Sebastián se pokusí protestovat, ale jeho otec ho razně zastaví a otočí se na mě. „Jdi se převlíknout. Mi si mezitím promluvíme.“ Chytne syna a táhne ho ven.

 

Sebastián

 

„Proč ho mám hlídat?“Zavrčím.

„Protože včera v klubu byl ten hledaný vrah a Petra si vyhlídnul. Takže ty jako rváč ho pohlídáš.“

„Prostě řekni že chceš ušetřit.“Protočím oči.“Ale to nevysvětluje proč já? Víš že toho nafuku nesnáším. Klidně ho tomu vrahovi podržím.“

„Tak to ne! Tys mě ukecal abych toho kluka příjmul tak teď ho ochráníš protože je to tvoje vinna.“Povzdechnu si.

„No jo. Snad se navzájem nepozabíjíme.“Tohle vážně vytahovat nemusel. Jo ukecal sem ho, aby Petra příjmul, ale jen kvůli tomu, abych ho potom mohl ve škole mohl zesměšňovat.

„Sem rad že si rozumíme synku. Už se o to tady postarej.“Mávne mi a nastoupí do svého porshe a zmizne jak pára nad hrncem.

Zhluboka se nadechnu a vrátím se do domu svého úhlavní ho nepřítele. Petr už sedí oblečený a dojídá snídani.

„Drachu vypadá to že spolu budeme muset pár dní vydržet.“Sednu si a pozoruji ho. Vážně vypadá že by mě nejraději zabil.

„Steine už to tak asi bude. Ale ve škole se mi vyhýbej jako vždy to ponížení že bych tě měl za zadkem bych asi nesnesl.“Odfrkne si. Zlostně mi zacuká obočí. Jiní by dali nevím co jen, abych je pozdravil.

„To se neboj. Nevím jak bych vysvětloval že lezu za děvkou jako ty! Kde máš rodiče co ? Utekli když zjistili jaká si čupka.“ Kouknu na něj. Jen zbledne a pak se rychle zvedne a chytne mě pod krkem.

„Tak aby bylo jasno mojí rodinu do toho netahej. I když já zapomněl ty si prostě ubožák co nezná meze.“Zavrčí pustí mě na zadek.

„Co čekáš že se ti omluvím.“Posměšně. „ Tak na to zapomeň. Ale přiznávám přestřelil sem.“ Tak tomu se musím zasmát Petr na mě zírá jak kdybych spadnul z Pluta.

„Páni.“Vydechne. „Asi až takoví ubožák nebudeš.“Ušklíbne se. „Už si dojedl. Když už sem se svá mi podělil o svojí snídani tak to sněz.“Chytne svůj talíř a de ho umýt. Pustím se do jídla.

„Hmm je to dobrý nečekal bych že umíš vařit.“ Petr se na mě otočí a protočí oči.

„Tohle není žádný vaření to by zvládl kdokoliv.“

„Ježiši nemůžeš lichotku přijmout bez kecu okolo?“Kouknu na něj a dojím.

„Když je od tebe tak ne.“Pokrčí rameny a vezme prázdný talíř a umyje ho. „Jak si to tvůj otec vůbec představuje?“

„To nevím. Asi že tě doprovodím do školy. Ze školy domu, pak do klubu a zněj potom domu.“Pokrčím rameny.  

„A důvod toho hlídání. Pochybuji že jen kvůli stížnosti. Tak s pravdou ven Steine.“ Zasměji se.

„Asi nebudeš tak blbí jak vypadáš. Otec říkal že je to kvůli nějakému vrahovi.“Pokrčím rameny a kouknu na hodiny. „Uděláš mi kafe ?“ Zbledne, ale kývne.

„Rozpustný a místo cukru jed na krysy?“

„Rozpustný a místo jedu na krysy tam dej ciankály. Dodají tomu lepší chuť.“Zazubím se.

„Ciankály nemám bude stačit arsén?“ Položí přede mne hrnek s kouřící kávou.   

„No sice to nebude ono, ale když nic jiný ho nemáš. Tak tam dej i ten jed na krysy.“ Petr se začne smát a sedne si naproti mně také s hrníčkem kávy. Usměv mu strašně sluší, ale i tak sou vidět kruhy pod očima.

„Proč vůbec děláš u Táty?“

„Nějak se živit musím a je to dobře placený. Díky tomu jsem si mohl nechat i dům po rodičích.“

„Aha. Co se jim stalo?“ Zbledne a sklopí pohled do hrníčku.„Promiň neměl jsem se tě ptát.“

„To je v pořádku. Byli policisté a kvůli případu jsme se sem přestěhovali. Měl to být jejich poslední nebezpečný případ pak měli být povýšeni. Ale honili se za jedním masovým vrahem. No a ten je zabil.“Odpoví mi tiše.

„To je mi líto. Počkej nebyl to případ Casanovi jak mu říkali novináři.“ Kývne že ano. „Jo to si pamatuji jejich synovi bylo zrovna patnáct. Je to tři roky zpátky.“

„Jo bylo to na mí narozeniny. Zrovna jsme chtěli jet na oběd když ten maniak vtrhnul dovnitř.“Kývne a zamračí se. „Steine ale nemysli si že. když si mi ukázal že máš i lidskou stránku že se mezi námi něco změní. Navíc už je to všechno za mnou takže bych ocenil, kdyby si o tom přestal mluvit.“ Ušklíbnu se.

„To sem ani nečekal. Měli by jsme pomalu jít. Jak dlouho ti odsud trvá se dostat do školy?“

„Asi patnáct minut.“Dopije kafe napodobím ho a taky dopiji vezmu oba hrnky a umyji je. Vezmu si tašku a za jdu za ním do školy.

Hned jak projdeme branou ke mně přiběhnou kluci. Tak se s nimi vydám do třídy.

 

Petr

 

Po konci vyučování se vydám do tělocvičny. S učitelkou tělocviku sem se  dohodnul že tam občas po škole můžu zajít a tančit. Pustím si hudbu  stoupnu si do prostřed tělocvičny. Hned jak se rozehraje písnička začnu tančit. Pravdou je že mě tanec baví a proto taky dělám v GateNight klubu. Tančím než se ozve odkašlaní.

Zastavím se a otočím se ke dveřím, o které se opírá Sebastián.

„Co chceš?“ Vypnu hudbu.

„Co asi mám tě doprovodit domu zapomněl si.“Divně si mně prohlíží.

„No jo vlastně. Tak mužem jít. Ať to máme za sebou.“Uklidím si Cdéčko a vydám se k němu.

„Drachu proč mě tak nesnášíš?“Zarazím se a kouknu na něj.

„Proč asi první den co sem přišel si mně začal urážet. Jen ti oplácím to co ty děláš mě.“Pokrčím rameny. Cestou ke mně už mlčíme.

 

Sebastián

 

„Tak dělej máš tam být za půlhodiny.“Křiknu do domu.

„No jo už jdu.“Ozve se ze schodu na kterých se objeví Petr. Zůstanu na něj zírat. Dlouhý nohy zakrytí rudými kozačkami. Červeno-černý kožený kraťásky snad ještě kratší než ty co měl ráno s přidělaným bílím ocáskem. Koženou  mini vestičku, vlasy rozpuštěný a na hlavě přidělaný neko ouška. No prostě vypadal naprosto úžasně.

„Podle tví reakce soudím že mi to sekne.“Z můžu se akorát na souhlasný kývnuti.

„No teda Steine měl by sis dát ledovou sprchu.“Zazubí se a pohledem sjede k mému rozkroku.

„Kruci!“Zakleji, „Nevykládej si to jinak. To prostě...“ Nevím na co se vymluvit. Už dávno jsem si přiznal že se mi líbí. Teda dávno teprv dnes ráno, ale to je jedno.

„Prostě co?“On se baví! Tak to teda ne! Zalesknou se mi oči a začnu k němu pomalu přistupovat.

„Prostě s těmi oušky vypadáš k sežrání. A jestli budeš ještě chvilku provokovat. Muže se stát že tě bude bolet prdelka.“Zavrním mu do ucha. Slyším jak nasucho polkne.

„Tak na to zapomeň Steine! Ani kdybys byl poslední chlap na světě. Pusť musíme už jít.“Ještě chvilku se k němu tisknu.

„No dobře. Ale jestli o tomhle cekneš tak tě ta tvoje hezká prdelka vážně bude bolet.“Ušklíbnu se a pustím ho. Jen co proklouzne ho plácnu po zadku.

„Nech toho!“

„Proč bych měl začalo mě to bavit.“Zazubím se. „Lepší než tě urážet u toho dle se roztomile červenáš.“Hodí po mně bundu.

„Nemel a pojď.“Zasměji se a cestou do klubu ho provokuji.

Jen co tam dojde vydá se na parket. Sednu si na bar a sleduji ho. Je vážně užasnej. To jak se svůdně kroutí. No prostě pohled pro bohy jesi ho budu muset doprovodit domu nevím jestli se udržím.

„Synku vidím že jste se ještě nepozabíjeli. Budu potřebovat, abys u něj i pár dní bydlel.“ Kouknu na Otce.

„Hmm a za co mně trestáš?“ Teda spíš čím jsem si tu odměnu zasloužil, ale to přece nebudu říkat nahlas. Poplácá mě po rameni a zaměří se na parket. Kde se Petr vlní mezi zákazníky. Teda dokut ho neobejme ze zadu nějaký maskovaný chlap a nezačne sním tancovat a nenápadně ho táhnout z parketu.

„Jdu tomu nemehlu pomoct.“Zvednu se a vzteky bez sebe se vydám na záchody kam ho ten chlap zatáhnul. Rozrazím dveře a vejdu dovnitř. Ten chlap se polekaně otočí a z ruky mu vypadne pití co do Petra lil. Dá se na útěk. Běžel bych za nim, kdyby se Petr hned jak od něj ustoupil nezačal kácet k zemi. Chytnu ho dřív než spadne a vynesu ho ven k otci do kanclu. Jen co tam dojdu a Peťu položím na gauč vejde otec a za ním dva vyhazovači s tím chlapem.

Než přijedou policajti tak zněj dostaneme že do něj nalil rohypnol, po kterém hned každý usne. Oddechnu si že to nebylo něco jiného. Když spí je roztomilý. Musím ho získat za každou cenu.

Hned jak přijedou policisté začnou nás všechny vyslýchat. Teda skoro všechny krom Petra, který si spokojeně chrupka a už jen tím mě svádí.

Když přijde na řadu ten chlápek, tak se nestačíme divit. Na stole předním přistane ohromná složka. Ten chlap se jen ušklíbne.

„Nic s toho mi nemůžete dokázat. Já nikoho z nich neznal a neměl sem s nimi nic společního. “Řekne posměšně.Být anime postavička tak by se mi objevila takzvaná "kapka". On asi nebude patřit mezi ty nejchytřejší.

„Myslím že tímhle jste se přiznal Casanovo. Normální člověk by se zeptal. Co to je ?“Neznámí zmlkne. „Tak co nám k tomu povíte až se Petr zbudí určitě vaší podobu potvrdí.“

„Že já toho zmetka nezabil hned ten den. Škoda že tam přišel tenhle kluk.“ Ukáže na mě.„Kdyby nepřišel za týden by jste ho našli mrtvého. Samozřejmě že bych si sním nejdřív pohrál jeho panenská prdelka by nezustala neposkvrňená." Zavrčí. „No dobře tak jo dostali jste mně spokojený.“Jeden z nich ho chytne pod krkem.

„Dokut nedostaneš křeslo tak ne.“

„To nedostanu tady je trest smrti zakázaný.“Zašklebí se. Mám chuť mu rozbít nos.

„Tady ano, ale v Texasu ne a protože tam jste spáchal věčinu vražd tak tam taky budete předán k soudu.“Casanova zbledne. Takhle to probíhá ještě chvilku než ho odvedou do vazby.

S tátou se dohodneme že Petra vezmeme k nám abych se o něj mohl postarat až se vzbudí.

 

Druhý den.......

 

Petr

 

Vzbudím se s bolestí hlavy a suchem v puse. Otevřu oči a hned je zavřu. „ Moc světla!“zaúpím. Uslyším kroky a pak zvuk stahujících žaluzii.

„Už můžeš otevřít oči.“ Otevřu oči a kouknu na Sebastiána.

„Vodu prosím.“Hned jak to dořeknu Seb mě posadí a do ruky mi dá sklenici vody. „Dík.“ Napiji se. „Co se stalo ?“

„Nic zvláštního někdo tě odtáhl na záchod nalil do tebe rohypnol. Pak policajti zjistili že to byl ten vrah. Ale jinak nic zvláštního.“Vytřeštím na něj oči.

„Cože? Tomu ty říkáš nic.“

„Jo mohl tě jen zabít! Co pak se neumíš bránit kdybych tam nebyl bylo po tobě.“Zavrčí. Sklopím oči.

„Neumím. Na sporty sem nemehlo.“

„Jak někdo kdo tančí tak užasně jako ty muže být na sporty nemehlo?“

„Prostě sem a neřeš to!“

„Začnu tě učit sebeobranu. To by mělo zvládnout i takoví nemehlo jako ty.“

„Proč bys to dělal?“

„Třeba protože tě mám rád Drachu.“ Zůstanu na něj zírat.

„C..c..cože?“Vykoktám. Seb se skloní a zastaví svůj obličej jen pár centimetru ode mně.

„Slyšel si. Mám tě rád.“Políbí mě na rty. „ A strašně mě přitahuješ.“ Políbí mě na čelo. „ A nesnesl bych kdyby se ti něco stalo.“ Obejme mě. Naprosto nejsem schopný slova. „ A proto žádný námitky dneska si ještě odpočiň a zítra začínáme s kurzem.“ Zvedne se a odejde. Prsty si přejedu po rtech kde mě ještě teď pálí jeho polibek.

 

Jak řekl tak se taky stalo. Druhý den mě začal učit sebeobranu. Vážně sem se snažil, ale jeho nenápadný dotyky způsobovali to že sem byl nesoustředění a nutili mě uvažovat. Jaký by to asi bylo chodit s klukem? Teda jen s jedním klukem. A to právě se Sebastianem Steinem tím nejotravnějším hmyzem co jsem znal.

 

Týden po začátku kurzu.....

 

„No tak Soustřeď se.“ Zas sem skončil na zemi pod Sebastiánem. „Asi začnu zavádět nějaký tresty aby ses zlepšoval.“ Ani moc nevnímám co říká. Z jeho blízkosti mi šíleně rychle bije srdce a zrychluje se dech. Ano uhodly jste. Zamiloval sem se, ale neměl sem odvahu mu to říct. I když on mi svou lásku vyznal. Prostě sem se bál že mi ublíží.

„Posloucháš mě vůbec? Nebo si duchem zas mimo. Petře takhle to nejde co se to s tebou za ten týden stalo. Si věčně nesoustředění, nervózní a tak dále.“ Začne jmenovat. „Počkej! Ty ses nám zamiloval. Tak povídej kdo je ten šťastný nebo šťastná?“Uhnul sem pohledem a zčervenal. Už z toho mu to muselo být jasné. „No tak prozraď mi to.“Zašepta mi do ucha, do kterého mě lehce kousne. Tiše vzdychnu.

„Nech toho!“Neposlechne mě a rty sjede na krk, který začane zasypávat polibky.

„Nenechám dokut neřekneš do koho ses zabouchnul.“ Kousne mě do tepny a místo pak zasype polibky. Zarytě mlčím.

„No jak chceš. Ale neboj ty mi to řekneš.“Ušklíbne se. Obkročmo si sedne na mé nohy a jednou rukou mi chytné ruce a přišpendlí je k zemi. Druhou rukou mi začane rozepínat kalhoty.

Ani nevím jak, ale povede se mi ho setřás.

„No vidíš že to de když se chce.“Usměje se.

„Si debil.“Sednu si roztřeseně. Sedne si vedle mně.

„Když ty se jinak nesnažíš. Musel sem tě nějak donutit aby ses začal bránit.“začne se obhajovat. Položím si hlavu na jeho rameno.

„A proto mě musíš tak děsit?“ Jeho ruce si mě přitáhnou blíž. Usměji se.

„Jo jinak to s tebou nejde. Ale vážně by mě zajímalo do koho ses nám zamiloval.“ Protočím oči.

„To by ti snad už mohlo dojít?“

„Mohlo a taky došlo, ale já to od tebe chci slyšet.“ Povzdechnu si a odtáhnu se od něj. Zhluboka se na dechnu a zavřu oči.

„Zamiloval jsem se do tebe. Stačí?“ Ucítím jemný polibek.

„Ano stačí.“Zašeptá mi do úst. „Podívej se na mě.“ Zavrtím hlavou že ne. „Prosím.“Když prosí tak se na něj podívám. „ A teď se mi dívej do očí. Prosím.“ Udělám co chce. „Petře nechtěl bys se mnou chodit ?“ Když vidím že to myslí vážně. Tak přikývnu na souhlas. „Super.“ Nadšeně mě obejme a políbí. Přitulím se k němu a nechám se líbat a hyčkat navždy.

I když tanec je mou vášní a životem našel sem i jiný důvod pro, který stojí žít. Sebastiána a jeho lásku.

To že mezi láskou a nenavistí je jen tenká linie je pravda! A já sem za to vděčný!


                                                                          Konec

 

       
      

Petr

                    hotcatboy.jpg                 

                                       Sebastián

 

sebastian.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

^.^

(Akyra, 10. 8. 2011 16:23)

skvělé moc se mi to líbí!:)

...

(šárka, 9. 8. 2011 14:43)

pěkné, když někdo někoho zachraňuje to je opravdu super

Re: ...

(lili-chan, 10. 8. 2011 15:38)

Děkuji... ale stejně si myslim že to mohlo být lepší snažila sem se to moc rychle ukončit