Sad Violine
6. 10. 2011
-Omlouvám se, že dlouho nic nepřibylo, bohužel nestíhám díky škole a zbláznění učitelů, že musíme mít co nejlepší známky tim pádem co nejvíc testů. Ráda bych přidala poslední díl Vah jenže moje múza mi přinesla jenom depresivní a smutnou náladu. Doufám, že se vám to bude líbit a že jste na nás nezanevřeli jen kvůli časovému presu. Arigato Tera-chan
-Chci jen říct, že housle společně s flétnou se budou v mých jednorázových vyskytovat poměrně často, mám k těmhle dvěma nástrojům velký citový vztah ^ ^
-Chci jen říct, že housle společně s flétnou se budou v mých jednorázových vyskytovat poměrně často, mám k těmhle dvěma nástrojům velký citový vztah ^ ^
Utíká nocí skrze uličky jako splašená zvěř. Neví kam, neví proč. Jen utíká, jako by mu za patami hořelo. Neuvědomuje si, že ho už delší dobu sleduje. Netuší, jak moc blízko je. Začíná tušit, začíná nabývat jistoty, že je za ním. Přidá do rychlosti, chce mu utéct. Chce utéct od všec h problémů a starostí. Chce utéct daleko, daleko od tohohle světa a hlavně od něj. Od toho, kdo mu zlomil srdce ve dví. Od někoho, kdo předstíral lásku a vztah. V hlavě se mu honí vzpomínky na šťastné chvíle, na chvíle, kdy spolu hráli a byli jako jeden člověk. Jako jedna duše spojená hudbou. Hudbou linoucí se z dvojích houslí ale nesoucí jen jeden vzkaz. Hudbou, jenž dokazovala okolí, jak moc se milovali a šťastní spolu byli. Do očí se mu nahrnou slzy, hořké slzy bolesti. Bolí to, bolí, víc než cokoli jiného. První slza pomalu skane po tváři a dopadne na zem. V jedné malé slané kapce se skrývá tolik jeho bolesti, tolik vzpomínek a tolik utrpení. Znovu přidá do rychlosti, slyší za sebou kroky svého bývalého milence. Chce se otočit, ale nemůže, uvědomuje si, že to byla jen další bolest. Jen by prosil, aby ho znovu vzal do objetí a poté ho líbal a říkal mu, jak moc ho miluje. Jenže nechtěl další zklamání, už ne. Zakopne o kámen a spadne na zem, sjede ještě několik metrů, než se zastaví úplně. Z očí mu tečou slzy teď už i z fyzické a nejen psychické bolesti. Pomalu se zvedá a kouká na odřené lokty a kolena. Otře si slzy, roztřeseně klečí. Ví, že ho doběhnul a stojí nad ním. Neví, co má dělat. Neví, zda se otočit anebo se zvednout a běžet dál. Pomalu otočí hlavu a podívá se do jeho modrých očí. Roztřese se ještě víc při jeho chladném pohledu. Skloní hlavu znovu a zabodne oči do země. Nechápe to, proč za ním běžel, když tu jen stojí? Proč nic nedělá? Uslyší měkké dosednutí na zem. Cítí, jak mu zvedá hlavu a pomalu na něj pohlédne. Nic se neděje, nic nedělá, jen mu kouká do očí. Vzduch protne zvuk facky. Tohle nečeká, nechá hlavu otočenou. Není mu vidět do obličeje. Jen po tvářích tečou pramínky slz. Slyší jeho slova o nenávisti. Má pocit, že do zlomeného srdce někdo vrazil nůž a otáčí s ním. Skloní hlavu, slyší vzdalující se kroky. Sedí tam dlouho, než je schopen se zvednou a jít dál. Jít za město všecko skončit. Jednou pro vždy odejít od bolesti tam, kde bolest není, kde je pouze láska a štěstí. Ruku si položí na nateklou a horkou tvář, na ránu od svého milého. Jen po paměti míří ke svému konci, přes mlhu v očích nevidí na cestu. V hlavě se mu ozývají tóny linoucí se z houslí, na které hrál. Nenáviděl je, ale on mu ukázal, jak moc dokážou pomoci. Ale teď… Teď jejich lahodné zvuky nepomohou, ani kdyby byly nejsmutnější na světě. Bolest je moc veliká. Slyší tu píseň, co ho kdysi naučil. Slyší Sad Romance, jak mu jí poprvé hrál a smál se u toho. Rozbrečí se víc, pomalu přijde k útesu za městem. Pohlédne dolů na řeku, ví, že ho ráno najdou a všechno se bude řešit. Ale tomu, kdo to způsobil, to bude jedno. Ví to, je si tím jistý. Zavře oči a zhluboka se nadechne. Naposledy koukne ke hvězdám na noční obloze a trochu se pousměje. Přijde tam, ano nahoru do nebe, do ráje, kde už nebudou žádné strasti ani bolesti. Ano bude tam sám, nebo možná s někým jiným, koho potkal stejný osud. Usměje se skrze slzy, zavře oči a pomalu nohou vykročí do prázdna před sebou. Usmívá se při pádu, je konečně šťastný… Navždycky šťastný…
Komentáře
Přehled komentářů
takhle krasne smutnou jednorazovku jsem dlouho necetla. naprosto skvele vystizene pocity a vlastne vsechno. mas muj respekt Tero-chan.
Re: ...
(Teru-chan, 7. 10. 2011 20:58)Děkuju ^^ vím, že je to smutný bohužel na nic jiného jsem neměla náladu ale pokusím se dopsat poslední kapitolu Vah
Kawaii^^
(frux, 27. 5. 2013 23:51)