Pokažené kouzlo
„Náhled do budoucnosti.“ Přečtu si název kouzla a začnu podle něj kreslit znak. Přijde mi divné že se to skládá ze znaku pro otevření dimenzí, přenosu a nějakého, který neznám. Ale nějak to neřeším je to elfská kniha magie. Vážně otravný tolik podmínek ke splnění jednoho kouzla sem dlouho neviděl.
„Provádějte za úsvitu 4 dne v lunárním cyklu. Červené svíčky nebo růžové svíce.“Použiji červené rozmístím je kolem kruhu přidám i zástupce 4 živlu vlastně tří protože svíčka znázorňuje oheň. A znova se pro jistotu začtu jestli mám všechno. Spokojeně zjistím že mám skoro vše až na lidskou krev. To je divný kouzlo to vám povím, ale tak naliji trochu lidské krve jako čaroděj mám zásoby krve všech tvoru v malí flakoncích. Pohlednu z okna a když zjistím že začíná úsvit začnu s odříkáváním nějakého elfskýho zaklínadla. Dořeknu poslední dvě slova. Oslepí mě náhlí přiliv bělavého světla, které po pár minutách začne mizet. Rozmrkám to a kouknu kolem sebe sem na druhem konci místnosti a co víc. Uprostřed toho kruhu se něco krčí.
Pokusím se zaostřit a přejdu blíže ke kruhu. Zaraženě zůstanu zírat na mladého spícího chlapce spoře oblečeného, jen do nějaké delší haleny s krátkými rukávy, delšími černými vlasy a naprosto dokonalím obličejem. No co vám budu povídat stál sem jak solný sloup a pozoroval ho. Byl naprosto dokonalí a už na první pohled sem věděl že bude můj.
„Tak co povedlo se tito?“ Stočím pohled ke dveřím v kterých se objevil král. Jen co tak hlučně vrazí do místnosti můj neznámí se s trhnutím probudí a koukne na nás nádherně modro-fialovými oči v kterých je ten odražen zmatek. Trochu drze ignoruji králíčka přece jen je to můj bratr tak si můžu dovolit trochu víc než ostatní a přejdu k neznámému krasavci.
„Ty asi budeš člověk že? Takže to bylo přivolávající kouzlo asi proto ta krev. Vážně by to ti Elfové měli mít líp poznačení. Kdo se v tom má pak vyznat.“ Začnu plácat jedno přes druhý.
„Eh.. Co prosím co to tu melete? A kde to sem? A je snad jasný že sem člověk co jiného bych byl?“Zabodne do mě prst když se mnou mluví. Přijde mi to děsně vtipný tak se začnu smát čímž si vysloužím jeho zamračený pohled.
„Tak promiň hned tito vysvětlím. Takže si na hradě krále démonu Artemise, který se opírá tamhle o dveře. A já sem jeho dvorní čaroděj jmenuji se Nathan. Zkoušel jsem kouzlo na náhled do budoucnosti z elfské knihy magie, ale asi je to blbě poznačené a místo toho to bylo kouzlo přivolaní a proto si zde.“ Usměji se a odvážím se mu dát za ucho pramínek vlasu co mu spadal do čela. Smete mi ruku a zamračeně se na mě dívá.
„Takže ty mi tu říkáš že sem v pekle na nějakým hradu krále démonu, protože si naprostý budižkničemu. To je teda úžasné tak mě pošli zpátky.“Zavrčí. Překvapeně se na něj podívám.
„Ten tě vystihnul.“Zasměje se Artemis.
„Ty tam buď zticha nebo z tebe udělám králičky.“Prsknu naštvaně a otočím se zpět k neznámému.
„Co se nejdřív představit ? To jak tě poslat zpět budu muset najít, ale budu muset vědět z jaké si dimenze.“Vezmu si knihu na klín a vyčkávavě ho pozoruji. Vypadá to že bojuje s tím jestli se má představit nebo ne. Nakonec asi vyhraje slušné vychovaní protože si jen povzdechne a představí se.
„No dobře jmenuji se Kaito. A jak mám vědět z jaký pocházím dimenze. Prostě sem ze sví dimenze a chci se tam vrátit. Tak dělej a na něco přijď stejně za to můžeš ty.“
„Kaito to je hezký jméno. Takže ze sví dimenze jo? O takoví sem nic neslyšel. Bude mi stačit popis jak to tam vypadá.“ Zasměji se. Tiše hrdelně zavrčí. A začne popisovat.
„No takže to bude asi země. Aspoň podle popisu.“začnu hledat v elfský knize. Hledám v ní čtyřikrat ale nikde nic.
„Tak co našel si něco?“Zepta se mě Artemis, který za tu dobu došel k nám do kruhu.
„Ne nic. Zkusím i jiné knihy z jiných dimenzí. Ale vypadá to že na zem se nedá dostat z jiné dimenze.“Povzdechnu si a pohlednu na Kaita, který zatíná ruce v pěst.
„To si děláš srandu že tu skejsnu. Koukej najít jak se dostanu domu nebo tě vlastnoručně zaškrtím.“Zas zavrčí.
„No jo pokusím se, ale bude to chvilku trvat. Hele nejsi ty náhodou vlk pořad vrčíš?“Nadhodím s humorem a s Artemisem prohlížíme knihy. Kaito ztuhne a zabodne do mě pohled.
„Nemel blbosti a hledej ty nemehlo. Jak ho můžete mít za dvorního čaroděje když je to takoví nemehlo že to svět neviděl ?“ Zeptá se zvědavě Artemise, který se kácí smíchy na zem.
„Je to můj bratr tak sem mu tu práci musel dát.“Pokrčí rameny, když se vyřechtá. To je mi teda vděk vám řeknu několikrát sem mu zachránil jeho královskou zadnici a on mě tu teď pomlouvá.
„Jasně rodinná protekce tak to chápu. Ale já bych ho být vámi radši vyhodil nebo by vám to tu mohl podpálit nebo tak něco.“Řekne Kaito vážně. Zůstanu na něj zírat jak myš na Sfingu.
„On až takoví nemehlo není to se ho musím zastat. Ale dal sem mu za úkol zkusit kouzlo pohled do budoucnosti spadající do elfské magie se kterou nemá zkušenosti tak se mu to nepovedlo a navíc v té knize je to kouzlo blbě pojmenovaný.“ Zastane se mě.
„Jasně takže je to i vaše chyba. Takže jste stejně nemožný jako on.“Konstatuje klidně. To se začnu smát já.
„Si drzý to se mi líbí. No nic musím jít vládnout tak vás tu nechám, ale budu vás očekávat na večeři.“oddychnu si když Artemis odejde.
„Neměl bys na něj být tak drzý přece jenom je to král. A i když pocházíš od jinud měl bys to respektovat. Mohl by tě potrestat a s tím jak ses mu líbil si ten trest dovedu představit.“ Kouknu na Kaita, který na mě mlčky hledí a otvírá pusu jak ryba. Usměji se, přejdu k němu a políbím ho. Je tak zaskočený že se zapojí do polibku. Ale když se odtáhnu kvůli nedostatku kyslíku tak mi vrazí pořádnou facku. Překvapeně se chytnu za tvař.
„Ty úchyle jeden. Takže sem se dostal do úchylákova to je teda úžasný.“ Začne vrčet a házet po mně vše co mu přijde pod ruku. Když mu dojde munice vrátím se k hledaní a Kaito si sedne co nejdál ode mně a probodává mě pohledem.
K večeru pro nás přijde služebná a Kaita odvede se převléct což je škoda slušelo mu to byl v tom sexy. Já dojdu na večeři a sednu si vedle Mata bratrova milence.
Povídáme si a popíjíme víno než dorazí Kaito. Když vejde do dveří málem se utopím v doušku vína jak mu to sluší. Uzoučký černý kožený kalhoty, který zdůrazňují jeho úzké boky a krásný zadeček, bílou košili zapnutou jen na první 4 knoflíčky takže odhalovali jeho vypracovanou hruď a černé vlasy po lopatky sepnuté jen lehkou sponou na kraji. No co vám budu povídat vypadal prostě k nakousnutí. Nevědomky sem si oblíznul rty a tím sem si vysloužil jeho vražedný pohled.
„Kaito ty si sedni vedle mně.“ Ukázal Artemis na místo vedle sebe naproti Matovi. Kaito si sedl bylo na něm vidět že moc nadšený není. Mat Kaita propaloval pohledem, pak se ale usmál.
„Takže ty si Kaito. Docela tě lituji dostat se mezi takové úchylaky jako je Nathan a Artemis. Jinak já sem Mat Artemisuv milenec.“ Mrknul na Kaita. Ten se málem udusil jídlem, který nám donesli. Sluha mu pomohl tím že ho poplácal po zádech.
"Já to řikal! Pane bože proč zrovná já se musel dostat do dimenze plný uchyláku a sjednáím z největších sedět u stolu" zaupí zděšeně " Diky Mate ale tvé varovaní přišlo pozdě že je Nathan perverzák sem už stačil zjistit. Jinak králičku bude potřeba nová munice do tý mistnosti jaksi taksi tam začalo všechno lítat a pak padat na zem. Já řikal že je to nemehlo ale naštěstí nic nepodpalil.“
„Ty jeden vrčáku vrčící to tys po mně házel vše co ti přišlo pod ruku. A Kdo je u tebe perverzák jen sem tě políbil.“Naštvaně si ho prohlížím. To už se začne smát i králíček.
„No pravě úchylaku kdo ti dovolil mě líbat! Já nejsem gay a sem zásadně proti nim takže jestli nechceš umřít pomalu a bolestivou smrtí už se mě nikdy nedotýkej.“Zavrčí a vycení přitom i zoubky. Ty dva se smějí jak když koza na plech močí, fakt to tak zní.
„To bych chtěl vidět jak to chceš udělat ty lidský červe.“ Křiknu naštvaně a vyletím ze židle a opřu se o stůl přes, který se nakloním abych na Kaitu lépe viděl. Ten jen naštvaně přimhouří svoje krásný kukadla.
„To je tajemství ale věř mi že tě to bude bolet.“ Sladce se usměje a nechá si dolít víno. Naštvaně ho pozoruji. I když on mě okázale ignoruje a baví se s Matem. Naštvaně si zas sednu a otočím svou pozornost na Artemise.
„Zatím sem nic nenašel vypadá to že to bylo jednostranné kouzlo.“ Povzdechnu si.
„Asi to tak bude slyšel jsem že země má nějakou zvláštnost a že z několika dimenzí se tam nedá dostat. Ta naše asi bude mezi nimi.“Pokrčí nezaujatě rameny a pozoruje mého Kaita. Čehož si všimne Mat a hned začne jednat. Sedne si Artemisovi na klín a začne ho líbat pod uchem. Artemis se nenechá dlouho pobízet a oba dva se po sobě začnou plazit. Jen protočím oči a kouknu na Kaita, který na ně kouká s otevřenou pusou. Zasměji se, a dojdu k němu.
„Aby ti tam nevlítla moucha.“ Zavřu mu pusu a políbím ho. Je tak mimo že mi ani nevrazí tak ho vezmu do náruče a odnesu si ho do pokoje kde ho položím na postel. Hned mi přiletí facka.
„Za co? Já tě obětavě donesu až do pokoje a ty mě fackuješ.“Rozezleně na mě koukne.
„“Za co ?! Ty se ptáš za co?! Za tu pusu ty ty komáre jeden.“ Zařve na mě. Jen pokrčím rameny a lehnu si vedle něj.
„Si děsná citlivka na pusu ještě nikdo nikdy neumřel.“
„Na to zapomeň že tu budu spát s tebou!“ Zvedne se.
„Jak chceš. Můžeš spát na zemi, ale nahý. Artemis by byl nerad kdybys mu ušpinil oblečení.“ Lstivě se usměji. Kaito na mě zůstane zírat jako krokodýl na Tyranosoura-Rexe.
„Dobře kde mám svoje tričko budu spát v něm!“Ušklíbne se.
„Vyhodili ho byl to kus hadru.Takže buď si hajneš ke mně nebo nahý na zem.“Zazubím se. Chvilku svádí vnitřní boj a nakonec si lehne vedle mě. Jen se usměji a zhasnu. Za chvilku slyším jak Kaito klidně oddychuje tak si přitáhnu do náruče a za chvilku taky klidně spím.
O dva měsíce později...
„Artemisi já už fakt nevím jak ho dostat každou noc se ke mně tulí a ráno mi div neukousne hlavu.“ Ztěžuji si bratrovi a popíjím sním whisky.
„Nathane jsi moc měkký prostě si ho vezmi a bude to. Si přece králův bratr. Až tu skončíme prostě napochoduješ do pokoje a vyspíš se s nim.“ Zazubí se Artemis. Můj alkoholem ovlivněný mozek to začne považovat za dobrý nápad.
„Asi máš pravdu. Prostě to udělám už víc nemůžu čekat sem z toho frustrovaný ani na kouzla se nesoustředím.“ Kopnu do sebe další skleničku už asi desátou za tuhle hodinu. Popíjíme ještě dobrý dvě hodiny než se rozloučíme a jdeme oba spát. Teda spát Artesim de za Matem a já za Kaitem. Dojdu do svého pokoje, kde na posteli spí ten pokušitel. Dojdu k němu a začnu ho hladit na hrudníku nějak moc si zvykl spát jen ve spodním prádle. Hladím ho a laskám polibky. Z šuplíku si vytáhnu lahvičku se silným afrodisiakem a připravím si jí abych mu ho mohl nalít do úst až se vzbudí. Vsaji jednu z jeho bradavek do úst a rukou zabloudím pod jeho trenky. Své prsty obtočím kolem jeho chlouby a promnu ho. Nemusím čekat dlouho a z Kaitovích úst vyjde tichý zasténáni a hned na to se otevřou jeho krásný oči.
„C..co to děláš?“ Pokusí se mně od sebe od táhnout, ale nedám mu a naleji mu afrodisiakum do úst a donutím ho to polknout.
„Co to bylo ? Nathane to není vtipný nech mě.“ Vyděšeně mě pozoruje, ale já ho nevnímám a jen mu promnu penis. Dočkám se tak zavzdychání, který mě povzbudí abych pokračoval dál. Stáhnu mu trenky a začnu se mazlit s jeho tělem. Odezvou je mi sténání a prohýbání se proti mým rukám a rtům.
„Nathane nech toho! Ach můj bože.“ Ušklíbnu se a přejedu mu jazykem po špičce penisu.
„Nezdá se mi že bys byl proti jen se koukni jak stojí v pozoru.“ Vezmu jeho malého kamaráda do úst. Začnu mu ho kouřit a tak Kaita dovádět k šílenství. Mezitim ho začnu připravovat. Netrvá to dlouho a Kaito vyvrcholí jeho hruď se rychle nadzvedá jak zrychleně oddechuje. Po tom co se trochu vydýchá začne zas přirážet proti mým prstům. Když je dostatečně připravený vytáhnu prsty a nahradím je s vím juniorem, který se už delší dobu dožaduje pozornosti. Počkám než si zvykne a začnu do něj přirážet. Nečekal sem že bude tak úžasný. Po tom co oba dosáhneme vrcholu a trochu se vydýcháme se na to vrhneme znovu ještě třikrát než oba padneme vyčerpáním a usneme si v náručí.
Kaito
Ten polštář je nějak tvrdý tak do něj praštím pěstí abych ho trochu naklepal. Zarazím se když moje pěstí narazí na něco tvrdý ho. Donutím se rozlepit oči a zůstanu zírat na Nathanovu hruď. Pomalu si začnu vybavovat co se v noci stalo.
„Ty ty ...“začnu chrlit všechny možný sprostý slova co znám na jeho osobu. A pokusím se si sednout.
„Au já ho zabiji ne nejdřív ho vykastruji a pak zabiji.“Začnu supět a nějak se mi povede si stoupnout. Začnu si třít svojí bolavou dírku a zajedu jedním konečkem dovnitř. Tiše syknu a zarazím se, když ze mě začne něco vytékat.
„Něco ze mně teče.“Kouknu na Nathana. „Já tě zabiji ty ha*zle koukej vstávat.“ Chytnu flašku od té věci co do mně nalil a mrsknu jí po něm. Něco zamumlá a koukne kolem pak se zarazí pohledem na mně.
„Co se stalo?“zacuká mi vztekle obočí.
„Co se stalo? Ty máš tu drzost zeptat se mně co se stalo?!“Zavrčím a začnou se mi objevovat bělostné vlčí tesáky.
„Kdybych to věděl tak se tě neptám ne?!“Křikne na mě a chytne se za hlavu.
„Ty jeden uchylný slize ty si mně něčím nalil a pak si mě znásilnil!“Začnu vrčet ještě nebezpečněji a moje rysy se začnou měnit na vlčí. Nathan na mě zírá.
„J..já co to ne. Promiň asi sem to přehnal s pitím.“začne se vše možně omlouvat.
„To si myslíš že tohle spraví promiň. Ty si hodně velký ubožák.“Zavrčím a změním se na vlka. On na mě jen tupě zírá. Vážně bych řekl že ho to mrzí ale to je mi jedno. Znásilnil mě i když se mi to líbilo! Ne ! To bylo kvůli té droze.
„Kaito ty si vlk ? Já promiň už ti nepřijdu na oči.“ Začne se Nathan zvedat oblíkne se a zmizne někam pryč. Nechám ho být takový uchylák mi chybět nebude. Vyběhnu ven za Matem s kterým sem se za ten měsíc dost z kamarádil a hned po týdnu sem mu řekl že sem vlk.
Nathan
Kruci! Že já si nechal od Artemise poradit teď mě můj vlček nenávidí. Nešťastně se vydám do jídelny a složím se vedle Mata na židli.
„Co pak se stalo že vypadáš jak hromádka neštěstí?“ Poplácá mě po rameni.
„Kaito mě nenávidí.“Špitnu nešťastně.
„To není pravda má tě rád sám mi to včera přiznal. Jen na něj nesmíš moc zhurta teprve si přiznává že se mu líbí kluci.“ Kouknu na Mata ještě víc zničeně.
„To si mi měl říct včera než sem ho znásilnil.“Tiše.
„Co že si udělal. To snad není možný! To ti poradil Artemis viď.“Zavrčí. jen kývnu hlavou na souhlas. Mat si povzdechne. „ A řekl ti že mi dva jsme tak taky začali náš vztah?“ Znova kývnu na souhlas. „ A řekl ti taky že sem se mu tři měsíce potom vyhýbal? To ti asi zapomněl zmínit že? Víš co poradím ti jak si ho udobřit aspoň jako kamaráda a pak ti ho pomůžu získat, ale jestli znova uděláš nějakou blbost, kterou ti poradí Artemis podržím tě Kaitovi až tě bude kastrovat. Je ti to jasný!“zabodne do mně prst. Kývnu na souhlas. „To sem rád že to chápeš. A teď pojď sem pošeptám ti jak to uděláme.“ Přijdu blíž k němu a začnu poslouchat jeho plán.
„Dobře budu se to ho držet a pak co ?“ Kouknu zvědavě. Mat se jen ušklíbne.
„To ti řeknu až pak. A teď mě omluv jdu za Kaitem budeme v zahradě.“ Mrkne na mě a zmizne ven. Chvilku za ním koukám a pustím než se pustím do toho co mi poradil.
S plyšovým medvědem a dalšíma dárky i když vím že mi je hodí na hlavu. Vyjdu ven za nimi na zahradu už z dálky vidím Mata s černým vlkem jak spolu dováděj. Dojdu k ním a položím dárečky na zem před Kaita.
„Vím že to jako omluva nestačí, ale prosím tě aspoň uvažuj o tom že mi odpustíš vážně mě to mrzí. Byl sem opilý a Artemis do mě ryl a já pak udělal to co sem udělal. Vím že to zní jako výmluva.“ Řeknu na jeden nádech nešťastně a kouknu na vlka. Vlk koukne na Mata, který kývne hlavou.
„Mám ti říct že o tom bude přemýšlet.“ozve se Mat. „Ale chce tvůj pokoj nebo svůj a ty do něj nebudeš moct a budeš se mu vyhýbat.“ Kývnu na souhlas a odejdu zase pryč.
O několik týdnu později...
Diky Matovu plánu sem si Kaita získal z5 aspoň jako kamaráda sice musím pořád poslouchat narážky na to jaký sem perverzák nebo uchylný sliz. Ale za to že se mnou mluví mi to stojí.
„Hej ty perverzáku podej mi sůl prosím tě.“Ozve se Kaito naproti mně. Povzdechnu si a podám mu sůl.
„Kaito nemusíš ho tak trápit dyť ho to mrzí.“ Koukne na něj Mat. Kaito jen přikývne a začne se vrtat v jídle. Nakonec se omluví že nemá hlad a odejde asi do pokoje. Artemis si povzdechne a omluvně na mě koukne.
„Promiň byl to vážně blbí nápad.“Omluví se mi už asi po tisící za tenhle měsíc možná i jen za tenhle týden. Mat na mě mrkne.
„Teď konečně na řadu přijde druhá část plánu.“Zazubí se a tiše nám řekne o co de. Chvilku pochybovačně namítám že to nemůže vyjít, ale Mat má tolik argumentu proč by to mělo vyjít že ho poslechnu.
A Plán začíná....
Druhý den ráno se sexy oblíknu a jdu na snídani. Pozdravím všechny sednu si vedle Mata a začnu se sním bavit hlavně ignoruji Kaita. A když kolem mě projde nějaký mladý sluha neváhám si ho zchodit do klína a začít se sním mazlit. To že Kaito v půlce snídani odejde je znamení že je to na dobré cestě. Ušklíbnu se a pustím toho sluhu hned jak můj vlček zmizne ven.
„No vidíš já říkal že to vyjde začíná žárlit.“Usměje se Mat. Artemis co chvilku kouká na hodiny. „Zlato co se děje?“ zeptá se a chytne ho za ruku, aby jej uklidnil. „Ale už tu dávno měl být ten Dračí král.“ Zatrne ve mně a pohlednu na bratra. To si snad dělá srandu proč zrovna Hideky.
Kaito
Vyběhnu ven na nádvoří když do někoho vrazím a spadnu na zadek. „Promiňte mi já nechtěl.“ Vzhlednu k vysokému mladému muži se zlatavýma očima a dlouhými tmavě zelenými Vlasy. Ohromeně na něj zůstanu zírat. Je nádherný, ale na Nathana nemá jen si vezměte jeho nádherný tmavě zelený oči, dokonalá tvář tesaná snad samotnými anděly a vše zakončeno jeho tmavě hnědými vlasy věčně rozlítanými do všech stran.
„To je v pořádku neublížil sis.“ Sehne se ke mně s úsměvem na tváři a nabízí mi ruku.
„Ne děkuji jsem v pořádku.“Přijmu ruku a s jeho pomocí se zvednu.
„To sem rád. Mohl bych tě požádat jestli by jsi mě doprovodil za králem? Doufám že oplývá aspoň trochu tvou krásou.“začne mi lichotit ani nevím proč na něj nezačnu ječet co si to dovoluje a místo toho zčervenám.
„Mohl. Ale ty komplimenty si prosím nechte pro sebe.“ Opráším se.
„To nejsou komplimenty, ale pravda. Tak já si je nechám až budeme sami.“Přistoupí ke mně a obtočí mi jednu ruku kolem pasu a nakloní se k mému oušku. „I když to pro mně bude nesmírně těžké nelichotit takoví mu nádherné mu Andělovi jako si ty. Vlčku.“šeptne mi tichým, ale podmanivým hlasem. Zrudnu jak rak a odtáhnu se od něj.
„Tohle si taky nechte.“Kouknu na něj.
„“No dobře Andílku tak mě veď.“ Stale mě drží kolem pasu a de vedle mě. Tak ho zavedu do jídelny. Aspoň bude Nathan žárlit. Pane bože já se zbláznil nad čím to uvažuji. Vejdu sním do jídelny. „Tak jsme tady. A tamhle to je král Artemis.“
„Děkuji ti Andílku. Ale nejdřív bych se ti rád představil jsem Hideky král draků.“políbí mě na ruku a já znova zčervenám a uhnu pohledem.
„Já sem Kaito. Sem z dimenze země kvůli jednomu čarodějskému budižkničemu, který zkazil kouzlo.“ Řeknu a pohlednu na Nathana.
„Budu hádat že to nemehlo byl králův bratr Nathan. Ale sem rád že je takoví nemehlo jinak bys tu nebyl Andílku.“Usměje se a konečně mě pustí a začne se věnovat králíčkovi.
Nathan..
Pohlednu na Hidekyho. Něj raději bych po něm skočil a namístě ho zabil za to jak se vnucuje mému zdůrazňuji Mému vlčkovi. Kdyby mě Mat nedržel pod stolem už bych to dávno udělal.
A ještě k tomu jak se Kaito roztomile červenal, povzdechnu si. Doufám že ta ignorace vlčka i v tuhle dobu je dobrý nápad obzvláště když je tu ten kalhotář(Sukničkář). Po chvilce se zvednu od stolu a odejdu nemám na nic náladu ten drak mi jí totálně zkazil. Sem rád že náš otec umřel dřív než stačil vyjednat ten sňatek nevím co bych dělal být jeho manželem. Spíš bych byl hned druhý den vdovcem. Je vyhlášený tím že má mnoho milenců a postelových hraček nepochybuji že Kaita chce získat jako jednu ze s vích hraček. Povzdechnu si a pohlednu na Mata.
„Drž se planu. O toho draka se postarám a Kaita od něj budu držet dál.“usměje se povzbudivě. „Neboj vy dva jste si souzený. Je jediný důvod proč ti pomáhám a zrazuji přítele. Ted jdu za nim zjistit jak moc žárlí.“Zářivě se usměje a odejde směrem ke Kaitovím komnatám.
Usmívám se a pozoruji jeho záda dokut nezmizí. Bratr si vybral vážně dobře sem zvědaví jestli se mu ten zásnubní prsten bude líbit. Strávili jsme nad ním několik večeru je ručně dělaný. Dneska mu ho určitě dá a mi při večeři budeme s vlčkem o samotě. Teda skoro ještě tam bude ten otravný vlezlý drak. Že musí pořád otravovat. Sem tak zamyšlený že si nevšimnu Hidekyho. Teda do doby než mě přirazí na zeď a oblízne krk. Otřesu se hnusem a vrazím mu pěstí.
„Tohle už nikdy nedělej!“Zavrčím. Hideky se jenom ušklíbne a znova se na mě namáčkne.
„Tobě se prý libí Andílek. Jaká to smůla pro tebe protože bude můj v posteli se bude vyjímat.“Vrazím mu znova pěstí.
„Na to zapomeň Kaita se ani nedotkneš. Nebo přijdeš k úhoně, která by se ti nemusela líbit!“Zle se ušklíbnu a vytasím dráp a naznačím mu že by mohl přijít o svou chloubu.
„Nathane, ale co pak že si tak zlý dyť si mě tak miloval. “Posměšně a chytne mi ruce nad hlavu. „Víš že já vždy věděl jak tě uspokojit. Ten kluk tě jen ignoruje nic pro něj neznamenáš.“ Políbí mě na krk a přesune se na citliví místečko pod uchem. Tiše vzdychnu. Pokračuje dál v ožužlávání mého krku. Tiše vzdychám než ucítím jeho ruku pod kalhotami.
„Nech toho Hideky možná si v posteli dobrý, ale to je tak všechno. Navíc pro mně teď existuje jen Kaito.“Zavrčím. Hideky se kysele ušklíbne a pustí mně.
„Dobře. O důvod víc proč ho získat.“ Po plácá mě po tváři a odejde. Idiot! Ulevím si v duchu.
Mat...
Dojdu ke Kaitovi do pokoje. Sedí na posteli hlavu sklopenou tak si sednu vedle něj a obejmu ho.
„No tak. Co se děje?“utřu mu slzy a usměji se na ně. „Víš že se mnou si můžeš promluvit o čemkoliv.“ Jen kývne hlavou. „Ale no tak povídej.“ Musím ho ještě chvilku přemlouvat.
„Já nevím co se to se mnou děje. Dneska sem si přiznal že se mi Nathan libí a pak se objevil ten drak a já nevím líbí se mi taky, ale moc mu nevěřím. Já nechci aby mi zas ublížily.“ Tichounce pronese. Povzdechnu si a pohladím ho.
„Když se tomu nepostavíš zůstaneš na do smrti sám. A to přece nechceš nebo snad ano ?“ Zavrtí hlavou že ne a zaboří mi jí do ramene. „Tak vidíš. Chceš něco prozradit ? Když sem Artemise poznal hned sem ho odmítnul to se mu moc nelíbilo par dní mi nadbíhal a pak mně prostě unesl a na svůj hrad. Kde mě znásilnil a řekl mi že teď už sem jeho a ať se nepokouším utéct. Ale znáš mě já se o to pokoušel každou volnou chvilku. Vždy mě stihl trest v podobě něco udělat. Ale od toho prvního dne co sem tu byl, když za mnou přišel a vrhnul se na mě vždy sem křikl ne a on přestal. No pak si mně začal udobřovat povedlo se mu to po třech měsících. A pak další tři než sem mu dovolil na mě šáhnout.“Povzdechnu si a pohladím ho.
„Víš být to kdokoliv jiný tak by mi nedal takou možnost svobodné vůle. Nathan ti tu možnost dává taky. Dokonce se rozhodl se tě vzdát když tito tak vadí.“
„Jak dlouho tu už si Mate ?“ Koukne na mě.
„Už to bude skoro šestý rok. A pátý co sem s tou mojí obludou.“ Zasměji se.
„Počkej kolik ti je? Vypadáš sotva na dvacet.“udiveně si mě prohlíží.
„To vypadám ale zapomínáš že sem démon takže ses skoro trefil jen přidej dvě stě.“Ušklíbnu se.
„Aha. Na to bych zapomněl. A kolik je Nathanovi?“Začne vyzvídat. V obličeji ten svůj zvídaví výraz.
„Nevím přesně ale asi tak nějak kolem sto dvacet osum. Něco ti prozradím Artemis si myslí že je mi o stovku míň.“Zazubím se. Kaito se zasměje.
„Takže si starší něž on?“
„Ano to sem o nějakých devadesát let. Ale nikomu to neříkej. Jasný?“Usměji se. A kouknu ke dveřím ve, kterých se objeví služebná a podá mi pergamen a zmizne stejně rychle jako se objevila. Jen vyjeveně koukám na pergamen.
„Tak ho otevři ať víme co se tam píše.“Drcne do mně Kaito a změní se na vlka a stulí se mi na klín.
„Dobře.“Zasměji se a podrbu ho mezi uši než pergamen otevřu a přečtu. Zůstanu na to zírat jak vyoraná myš. Vlk do mě drcne čumákem.
„To je pozvánka od Artemise. Na dnešní večer prý má pro mne překvapení.“Začnu vlka drbat. A přemýšlím co by to tak mohlo být.
Strávím s Kaitem celé odpoledne a k večeru se vydám do svého pokoje se připravit. Před osmou večer se vydám do altánku. Projdu zahradou už tam se zarazím protože cesta k altánku je vysypaná okvětními lístky fialových růží a osvícená svíčkami. Když dojdu až k Altánku zůstanu zírat s otevřenou pusou. Artemis sedí na polštářích na zemi je malí stolek s večeří a svíčkami vše je ozdobené růžemi, ale není to přehnané.
„Líbí. Pojď si sednou ke mně.“Ozve se Artemis a poklepe na polštář vedle sebe. Jako v mrákotách k němu dojdu a sednu si. Hned si mě přitáhne do náruče do, které se zavrtám.
„Víš chtěl jsem aby dnešní večer byl výjimečný. Za dva měsíce spolu budeme pět let a já bych naše výročí chtěl oslavit trochu jinak a s někým jiným.“ Ztuhnu a kouknu na něj smutnýma očima. To tohle všechno udělal aby mi mohl dát kopačky sklopím pohled. Artemis mi zvedne bradu a koukne mi do očí. „Nedělej předčasný závěry. A nech mě to vysvětlit.“ Pokárá mě něžným hlasem a políbí mě.
„Naše výročí bych nechtěl strávit se s vím milencem, ale se s vím manželem.“Vydechne mi do úst a vytáhne krabičku. „A proto se tě chci zeptat Mate. Uděláš mě Šťastným mužem a staneš se mim manželem?“ Otevře krabičku a vytáhne zní krásný zásnubní prsten skládajícím se ze dvou hadů, kteří drží diamant v tlamičkách. Okouzleně na něj pohlednu.
„To myslíš vážně nebo si ze mně jen chceš nepěkně vystřelit ?“
„Ty ťuňťo jistě že to myslím vážně. Tak jaká bude tvá odpověď ? A pokut řekneš ne tak vše zůstane při starém.“ Usměje se. Proč ho trochu nepotrápit. Dělám že o tom uvažuji.
„No já nevím co bych s tebou dělal?“Zamyšlený vyraz a po očku sleduji Artemise, který vypadá že se za chvilku z nervu zhroutí. Tak ho nechám ještě chvilku tápat. Ale jeho smutný vyraz mi vyrazí dech a začne uklízet prsten.
„Promiň že sem se zeptal. Měl sem vědět že někdo jako ty by o mně nestál.“Zastavím mu ruku s prstenem.
„A koho jiný ho bych měl chtít něž svojí malou obludku.“Usměji a políbím ho. „Rád se stanu tvým mužem.“ Nadšeně mě obejme a políbí. Tomu dětinskému chovaní se musím zasmát.
„Děkuji ti. Nebudeš toho litovat.“ Na sadí mi prstýnek. Prohlednu si ho.
„Je nádherný stejně jako ty.“zasměji se když z červená.
„Nesměj se. Lichotit bych měl já tobě. Cukrátko.“ Protočím oči nad tím oslovením.
„Dobře. Už ti lichotit nebudu, když nechceš. A teď by jsme se mohly najíst mám docela hlad.“Usměji se a stulím se mu do náruče. Kde strávím celí zbytek večera. Konečně bude můj, ale i tak si ho budu muset hlídat zálety mu trpět nebudu. Ten nádherný večer zakončíme úžasným milováním. Prostě nádherný večer.
Kaito...
Když Mat odejde povzdechnu si. Večeři budu muset strávit s těma dvěma. To bude úžasný Nathan mě bude ignorovat a Hideky mně bude obtěžovat. No nemám já pech. Se zkaženou náladou se vydám do jídelny. Hned jak do ní vejdu uvidím ty dva jak na sebe vražedně koukají. Hlasitě si povzdechnu a sednu si co nejdál od o bouch dvou. Drakovi se to zřejmě moc nezamlouvá a za chvilku sedí vedle mě.
„Andílku já přece nekoušu aby sis sedal dál.“Zářivě se usměje a já zčervenám. Vážně asi budu nemocný jinak to nevidím. Sklopím hlavu a pohled zabodnu do desky stolu. Hidekymu se, ale nelíbí že není středem mé pozornosti a zvedne mi hlavu a zadívá se mi do očí. „Když se červenáš si děsně roztomilí.“ Zašeptá a zkrátí vzdálenost mezi našimi rty. Tak to zas ne odvrátím hlavu.
„O těch lichotkách sem vám něco říkal vaše veličenstvo.“Zavrčím a pohledem sjedu k Nathanovi, který vztekle drží vidličku.
„Jistě promiň Andílku já jen že ti to vážně děsně sluší. Nechtěl bys mi zítra udělat průvodce.“
„Hideky dyť to tu znáš tak proč by tě měl provádět.“Sykne Nathan.
Ušklíbnu se tohle budeš mít za to ráno a oběd. Řeknu si v duchu. „Ale tak můžete provést vy mně ještě se tu pořádně nevyznám.“Usměji se a sleduji Nathanovu reakci. Je to vážně vtipný jestli sem taky vypadal takhle tak se nedivím že provokuje. Ale já to jen tak nenechám začal sis démonku tak já tito oplatím.
„Andílku mile rád tě tu provedu. A mohli by jsme si vyjet na koních a udělat si piknik. Co ty na to ?“
„To zní skvěle. Vyrazíme zítra po snídani. Ale bez koní ty přede mnou utíkají.“ Začnu s Hidekym flirtovat. Nathan si naštvaně stáhne na klín mladý ho sluhu a začne ho líbat. Tak to už je vrchol! Tohle je vyhlášení války. Začnu si všímat Hidekyho. V klidu dojím a opustím místnost. S tím že zítra si vyjdu s drakem.
O týden později....
Celí týden sem strávil s Hidekym na romantických procházkách. Byl to krásný týden ale zítra odjíždí a chce znát mou odpověď jestli pojedu sním. Složím obličej do dlaní a přemýšlím co dělat. Nathan mě začal ignorovat úplně a přestal i žárlit.
„Kaito co se děje?“nakoukne dovnitř Mat za což sem opravdu rád. Dojde k posteli a obejme mě jako vždy když mě něco trápí. Za tu dobu co sem tady se stal mým nejlepším přítelem.
„Mate co si myslíš o Hidekym?“Zeptám se ho a začnu si hrát s jeho vlasy. Vlastně spíš něž přítele ho beru jak staršího bratra.
„Proč?“ Nadzvedne jedno obočí a pozoruje mně.
„No? Nathan mě začal úplně ignorovat a už ani nežárlí a Hideky se mi celí týden věnoval.“ Začnu tiše.
„A dál?“ zeptá se trošku podrážděně. Povzdechnu si určitě ví kam mířím a stejně mě nutí to říct.
„No a požádal mě jestli bych sním nejel na jeho hrad a nevzal si ho.“Zamumlám mu do ramene. Mat ztuhne.
„ A ty o tom uvažuješ?!“zeptá se podrážděně. Kývnu že ano. „ Takže chceš vědět můj názor na něj?“ kývnu hlavou. „ Dobře tak poslouchej. Je to průměrný král a strašný děvkař ten má milenců a milenek že bys to ani nespočítal. Proč si myslíš že ještě není zadaný ?“ Povzdechnu si.
„Myslel sem si to. Ale já tu nechci zůstat a dívat se na Nathana jak se všude možně líbá s každým druhým sluhou.“Kniknu. Mat mě pohladí po zádech.
„Kaito co k němu vůbec cítíš? Myslím k Nathanovi ne tomu drakovi.“
„Já...“Nevím jak to vyjádřit, ale na jazyku mě pálí tři slova.“Asi ho miluji.“tiše. Mat se usměje.„Tak máš snad jasno.“Kývnu že jo. Ale nastane další problém.
„Ale jak to opatrně oznámit Hidekymu ?“
„Řekni mu pravdu. Určitě to pochopí. A možná bys měl jít teď hned ať to máš za sebou počkám tu na tebe.“mrkne na mě a postaví na nohy a vyhodí za dveře pokoje. Povzdechnu si a vydám se tedy za Hidekym. Doufám že měl Mat pravdu že to pochopí. Nesměle zaťukám.
Hideky..
„Dále.“Kouknu na dveře a když vejde ten krasavec co už se ho týden snažím dostat do postele, usměji se. „Andílku co pak? Už si se rozhodnul.“Je vážně k zulíbání jak se nervózně vrtí.
„No. Hideky víš já s tebou nemůžu jet. Mám rad někoho jiný ho.“Usměji se a pak se zarazím.
„Budu hádat koho. Je to Nathan že.“Kývne na souhlas. Donutím se usmát. „Vůbec si tě nezaslouží. Ale přeji tito Andílku doufám že sním budeš šťastný.“Pohladím ho po tváři. No počkej Nathane tohle ti nedaruji dnes zemřeš a Kaito bude můj.
„Sem rád žes to vzal takto Mat měl pravdu s tím že vezmeš dobře že Nathana miluji.“Usměje se a mě vyrazí dech. Tím lépe až umře bude potřebovat utěšitele v duchu se zle ušklíbnu.
„No když je to tak. Nechám tě jít Andílku chci abys byl šťastný i když to nebude se mnou.“ Pousměje se a obejme mě.
„Děkuji ti Hideky si skvělí. Nepotkat toho ňoumu dřív vybral bych si tebe.“ Usměji se k tomu dostaneš možnost Kaito. A pak si tě odvezu a budeš moje nová sexualní hračka.
„Andílku tak když je to takhle a ty se mnou nepojedeš odjedu už dnes po večeři. Teď utíkej za Matem a já začnu balit“Políbím ho na líčko. Zčervená a odběhne pryč. Zasměji se tak naivní. Vytáhnu pergamen a začnu na něj psát dopis. Ten pak odkouzlím do Nathanova pokoje.
V Klidu dojdu na večeři. Kde se rozloučím se všemi. Nezapomenu ani provokovat Nathana tím že balím Kaita.
Nathan...
Přetrpím večeři. U který málem přijdu o zbytek sebeovládání jak se ten drak plazí po Kaitovi. V pulce to nevydržím a omluvím se že mi je špatně a vydám se do pokoje. Hned jak vejdu mě do očí uhodí pergamen srolovaný na posteli.
Vezmu ho a začnu číst :
Milí Nathane.
Vážně mě mrzelo jak si mě poslední týden ignoroval. A pochopil jsem proč chtěl bych si s tebou promluvit. Sejdeme se v jedenáct hodin na louce za lesem kousek od hradu.
Ps: Neber si koně akorát by ti utekl víš že mně nemají rádi. Je to důležité prosím přijď budu tam čekat.
Kaito.
Dočtu to a zaraženě na to koukám. Chvilku tomu nemůžu ani uvěřit. Radši Kaitovi pošlu odpověď že tam určitě přijdu a že teda v jedenáct na té louce. Pak se začnu oblíkat a připravovat sem vážně zvědaví co mi chce říct.
Vyrazím půlhodiny předem, abych tam byl v čas. Na místo dorazím 10 minut před jedenáctou. Netrpělivě začnu Kaita vyhlížet. V jedenáct se začne někdo přibližovat. Usměji se „konečně.“šeptnu do ticha noci. Když ta osoba dojde až ke mně ztuhnu. Co tu dělá on? A kde je Kaito?
„Ale co pak zlato čekal si někoho jiného?“Ozve se posměšný hlas. Trhnu sebou měl sem to vědět Mat by mi to řekl kdyby se Kaito chtěl sejít. „To je, ale smůla že nepřišel že. To tu zůstaneme sami dva.ů Jeho hlas zní krutě a vypočítavě.
„Co chceš Hideky?“Zavrčím. Dojde až ke mně.
„Zabít tě. Abych získal jeho. O další hračku mně nepřipravíš.“ Začne se měnit na draka. Využiji toho a uskočím kus od něj a začnu s kouzlem. Než ho stačím dodělat odhodí mě velký dračí ocas. Kus letím než zady narazím na skálu po které se sesunu na zem.
Snažím se bojovat, ale nemám moc šancí zaútočit a ani se bránit.
Kaito..
Rozloučíme se s Hidekym. Ještě se zapovídám s Matem a Artemisem. Takže do pokoje dorazím až po jedenáctý. Hned co najdu svitek rozběhnu se zpět za těma dvěma, démonsky sem se vážně ještě nenaučil.
Doběhnu za nimi naštěstí je při ničem nevyruším. Vysvětlím jim co chci a snažím se je vnímat, ale mám divný pocit že se něco děje. Mat si všimne toho že sem mimo a tak mně chytne a táhne za nimi směrem na tu louku. Celou vestu nevnímám sem mimo, ale jen co dojdeme na louku a já uvidím Nathana na zemi a kolem něj krev a draka který se ho chystá zabít. Se vzpamatuji aspoň trošku vytrhnu se Matovi a rozběhnu se mezi draka a Nathana. Ale zhroutím se kus od Nathana a mou mysl se pokusí pohltit temnota. Něco mě donutí s tím bojovat. Bojuji s temnotou, když najednou temnota ustoupí a já cítím jak mi z místa kde mám umístněné srdce vytryskne proud energie. Trvá to jen okamžik a ta energie zmizí. Otevřu oči a kouknu nad sebe. Něco mě strhne stranou a na místo kde sem ležel dopadne drak. Zůstanu na něj zírat a víc se přitisknu k tomu tělo co mě objímá. Nechám se od něj vést někam pryč. Nevnímám nic než tu ochranitelskou náruč v který je mi tak příjemně.
„Nathane bude Kaito v pořádku?“ To je jediné co zaslechnu než upadnu do bezvědomí.
Nathan...
Cítím velmi silnou magii, která mně i za tu chvilinku dokáže postavit na nohy a vyléčit zranění.
Prudce otevřu oči abych viděl co se stalo. Zarazím se když zjistím že ta magie pulzuje s Kaita. Jen co se energie s táhne zpět otevře oči, ale to už k zemi padá mrtví Hideky. Rychle vlčka strhnu stranou a přitisknu ho k sobě potěší mě, když se ke mně přitulí.
„Měli by jsme jít vlčku.“šeptnu mu a vedu ho pryč. Vypadá to že vůbec nevnímá. Kouknu kolem nás a uvidím bratra s Matem jak k nám běží.
„Nathane bude Kaito v pořádku?“Vyhrkne Mat se slzami v očích. Než ho stihnu ujistit že jo Kaito omdlí a tak ho vezmu do náruče.
„Neboj bude. Jen se probudila magie, kterou v sobě měl uzamčenou tak ho to vyčerpalo. Jak jste mně tu vůbec našly?“ Kouknu na bratra protože Mat je v šoku.
„Kaito za námi přiběhl s tím dopisem cos mu poslal. Tak jsme se sem dostali.“ Odvětí suše a obejme Mata. „Ale co by mě zajímalo jak si mu na to mohl skočit. Dyť Kaito neumí psát naším jazykem a pochybuji že Hideky uměl psát zemštinou.“ Povzdechnu si.
„Bylo to démonsky, ale mě nějak nedošlo že Vlček po našem neumí psát i když kouzlo mu poskytlo umění mluvit naší řečí. Au.“Než to dořeknu přiletí mi facka. Pohlednu na Mata s Artemisem, když se ujistím že oni to nebyli stočím pohled na Kaita.
„Si blbí nebo navedený?“ Než stačím odpovědět že ani jedno pokračuje. „ Ty nejspíš budeš obojí, kdybych s tebou chtěl mluvit neposílám ti dopis a neurčuji místo tak daleko od hradu k čemu by to asi bylo! Víš jak si mně vyděsil tohle už nikdy, ale opravdu nikdy nedělej! Jasný?!“Zůstanu na něj zírat s otevřenou pusou. A proto mě šokuje po druhé. Zavře mi pusu a políbí mě „Zlatičko zavři jí nebo ti tam vlítne moucha když si nedáš pozor.“Usměje se a přitulí se ke mně. Mat se začne chichotat a Artemis na to zírá stejně jako já.
„Já ti říkal že to vyjde, kdybys nebyl blbí a zůstal na celou večeři tohle jsme si mohli opustit. Chtěl tito po ní říct.“Šokuje mě tentokrát Mat.
„Tys v tom měl prsty no počkej ty žížalko až se mi dostaneš pod ruku.“Zavrčí Kaito a vyskočí mu vlčí ouška. Políbím ho na ouško.
„Vlčku červíky s té žížalky můžeš dělat až si odpočineš teď půjdeme spinkat.“ Zastavím před s vím pokojem.
„Žížalka to je hezká přezdívka asi jí budu využívat, když budeš zlobit.“Zasměje se Artemis. „Dobrou noc bráško a žádný vylomeniny.“ Chytne Mata a táhne ho k nim do pokoje. Vejdu do pokoje a hned Kaita posadím na postel.
„Takže teď to bude jak vlčátko?“sednu si vedle něj. Kouknu na Kaita, který mlčky sedí se skloněnou hlavou a nervózně si žmoulá prsty.
„Já nevím. Mohli by jsme to spolu zkusit.“špitne tak tiše že ho skoro neslyším.
„Dobře teda.“usměji se. Seskočím z postele a kleknu si před něj a chytnu mu ruce.“Kaito zkusíš chodit s takovým budižkničemu a blbcem jako jsme já?“ Kaito se začne smát.
„Pokut se pokusíš polepšit a přestaneš se líbat s kde jakým sluhou. Tak to s tebou zkusím.“
„Děkuji vlčku udělám cokoliv abys byl šťastný.“Vstanu a políbím ho. Kaito mi obtočí ruce kolem krku a polibek mi oplatí.
Konec
Komentáře
Přehled komentářů
skvělá povídka :-)
^^
(Luczaida, 2. 1. 2012 23:08)ta byla krásná :))...většina jich je tady fakt skvělých :)....nedávno jsem si taky založila blog, sice tam toho moc není ale časem se to nastřádá, tak jestli budeš chtít tak přijď na návštěvu. Budu ráda za tvoje komentáře :) http://www.luczaida.estranky.cz/
príma
(Yuki-cat, 27. 11. 2011 16:39)Jů, tak to bylo moc krásné, jsem z toho celá naměkko.
jedinečné
(petratetra, 15. 1. 2013 23:23)