Láska z kapky deště
4. 9. 2011
Láska z kapky deště
Prolog
Malá kapka seděla na okraji velkého mraku a koukala dolů, jak její sestry padají na zem. Chtěla jít s nimi, ale velký vládce počasí jí to nechtěl dovolit. Řekl jí, že jí čeká lepší osud, než její sestry, ale bude se muset snažit. V den D k ní přišel čaroděj a pronesl k ní svou řeč.
„Ty jako jediná dostaneš darem 4 roky života na zemi v podobě kluka. Když najdeš člověka, který tě bude milovat a stihne ti to říct, zůstaneš na zem. Pokud ne vrátíš se na oblohu jako kapka a jednou spadneš stejně jako své sestry na zem v podobě deště.“
„Ty jako jediná dostaneš darem 4 roky života na zemi v podobě kluka. Když najdeš člověka, který tě bude milovat a stihne ti to říct, zůstaneš na zem. Pokud ne vrátíš se na oblohu jako kapka a jednou spadneš stejně jako své sestry na zem v podobě deště.“
Kapka se chtěla ještě na něco zeptat, ale to už stála na zemi jako lidský tvor.
O dva roky později
Takashi
Takashi
Ráno mířím do školy jako každý den, i když se mi moc nechce. Mnohem raději bych hledal svoji lásku, která mě zachrání před životem a smrtí v podobě kapky. Mám na to už jen dva roky a bohužel doteď jsem na nikoho nenarazil. Ano mám ve třídě pár hodně dobrých kamarádek a kamarádů, ale já mam raději kluky. Nikomu to nevadí, jenže láska nikde, všechno jsou to jen přátelé. S povzdechem vejdu do třídy a zamířím na své místo. Vedle mě je jako u jediného v celé třídě volno, nechci u sebe nikoho mít. Hned jak zazvoní, vytáhnu blok na kreslení, odmítám poslouchat učitele, dokud neřekne jednu dost zajímavou novinku. Že prý k nám dneska přijde nový žák. Zvednu hlavu a kouknu ke dveřím, do kterých v tu chvíli vstoupí vysoký, černovlasý kluk. Okamžitě se mi zatají dech, nevím co se to se mnou děje, ale mám pocit, že jsem úplně mimo. Okouzleně na něj koukám, a když si ke mně sedne, málem to se mnou šlehne a to doslova.
„Ahoj, já jsem Raito a ty?“ usměje se na mě neodolatelně.
„J-já jsem Takashi, těší mě“ vykoktám ze sebe a raději otočím pohled k učiteli.
Líbí se mi a moc, ale pochybuju, že mě bude chtít přece jenom. Povahově mě mají všichni rádi, za to musím čaroději poděkovat, ale vzhledově to bohužel není nic moc. Bílé krátké vlasy, modré oči, brýle a menší postava takže jsem to moc nevyhrál. Celý den po něm pokukuji, ale on raději kouká a mrká na holky ve třídě. Bolestivě mě bodne u srdce, ale nedám na sobě nic znát, jen po škole se rozeběhnu domů a nereaguji na jeho volání.
„Ahoj, já jsem Raito a ty?“ usměje se na mě neodolatelně.
„J-já jsem Takashi, těší mě“ vykoktám ze sebe a raději otočím pohled k učiteli.
Líbí se mi a moc, ale pochybuju, že mě bude chtít přece jenom. Povahově mě mají všichni rádi, za to musím čaroději poděkovat, ale vzhledově to bohužel není nic moc. Bílé krátké vlasy, modré oči, brýle a menší postava takže jsem to moc nevyhrál. Celý den po něm pokukuji, ale on raději kouká a mrká na holky ve třídě. Bolestivě mě bodne u srdce, ale nedám na sobě nic znát, jen po škole se rozeběhnu domů a nereaguji na jeho volání.
Raito
Přijdu do nové třídy a pohled mi okamžitě padne na rozkošného bělovláska, co sedí sám úplně vzadu. Pousměji se a jdu si sednout k němu, nikde jinde není volno. Vypadá jako omráčený, když mě vidí. S úsměvem se mu představím, zřejmě se stydí a tak ze sebe vykoktá jen jméno nic víc. Hm Takashi moc hezké jméno pro takového kluka. Rozhlédnu se po třídě, hned začnu koketovat s holkami, tohle mě vždy baví, navíc jsem na kluky i na holky tak proč si neužít trochu srandy že? Bohužel si až pozdě uvědomím, že tím ubližuji mému, samozřejmě že MÉMU bělovláskovi. Chci se ho po skončení školy na něco zeptat, ale on se rozeběhne jako by mu za patami hořelo a úplně mě ignoruje. S povzdechem jdu domů, tohle jsem vážně posral a hned první den! Dojdu pomalu domů a hned zabrousím na internet, konečně najdu bělovláskovo číslo na ICQ. Zkusím mu napsat, ale ignoruje mě i takhle tak to raději vzdám a vypnu počítač. Nevím, co si mám myslet, hlavu mám plnou jako koš na odpadky, a proto se vydám ven na krátkou procházku. Už se stmívá, takže všude vidím zamilované páry je mi z toho na blití. Cestou do mě někdo vrazí, skloním pohled a zarazím se nad udýchaným bělovláskem. „Promiňte,“ špitne jen a běží okamžitě dál, vypadá vyděšeně.
Raději se rozeběhnu za ním, dost mě vyděsí, když zaběhne do starých čtvrtí, kde se potulují bandy pedofilů. Je hrozně rychlý, ztratí se mi z dohledu. Bezmocně se zastavím a rozhlédnu se kolem.
Raději se rozeběhnu za ním, dost mě vyděsí, když zaběhne do starých čtvrtí, kde se potulují bandy pedofilů. Je hrozně rychlý, ztratí se mi z dohledu. Bezmocně se zastavím a rozhlédnu se kolem.
Takashi
Dojdu pomalu do svého bytu, zavřu za sebou dveře a opřu se o ně smutně. Sjedu na zem a povzdychnu, tolik jsem doufal a navíc jsem se do něho zamiloval. Jo lítám v tom až po uši.
„Tak už jsi konečně tady, mám pro tebe špatnou zprávu,“ ozve se nade mnou hlas čaroděje.
„J-jakou?“ zvednu k němu hlavu a smutně kouknu křišťálově modrýma očima.
„Máš na to čas jen do půlnoci, pak se musíš vrátit. Velký vládce počasí rozhodl, že už si se trápil dost s hledáním lásky“ sdělí mi potichu.
„Ne! To nemůžete myslet vážně!! Říkal jste 4 roky!!“ zakřičím, zvednu se a vyběhnu z bytu tryskovou rychlostí.
Běžím městem ani pořádně nevím kam, když do někoho narazím. Netuším, že to je Raito, tak jen tiše zamumlám omluvu a rozeběhnu se dál. Jsem dost vyděšený, jak mám asi do půlnoci Raita přesvědčit aby mě miloval?! V tom zmatku si ani nevšimnu, že zaběhnu do starých čtvrtí a to rovnou do ulice plné pedofilů, kteří se kolem mě semknou. Zastavím se a vyděšeně kouknu. Jeden z nich ke mně dojde a klouby mi přejede po tváři.
„Taková pěkná kořist. Chlapy pojďme se pobavit“ ušklíbne se.
Okamžitě mi chytí ruce a bolestivě mi je zkroutí za záda, jen zakňučím, neumím se bránit. Pod trikem ucítím pracky jiného a nakopnu ho přímo do rozkroku. Jen zavrčí bolestí a vlepí mi jednu pěstí, až se mi zamotá před očima. Z rozbitého koutku mi pomalu stečou kapky krve. Chlap se jen ušklíbne a slízne je, pak mě necitelně políbí. Kousnu ho, za co mi přiletí jedna pěstí do břicha. Ohnu se bolestí, kuckám krev a v očích se mi objeví slzy. Tohle vážně bolelo.
„Je neposlušný, musíme si ho vychovat“ ušklíbne se a strhne mi triko.
„NE!! Nechte toho!“ zaječím vyděšeně začnu kolem sebe kopat nohama.
Chlapi se pro změnu naserou ještě víc a pustí se do mě pěstmi a vším možným, co mají po ruce.
„Koukejte ho nechat na pokoji!“ uslyším jen, než se propadnu do tmy.
„Tak už jsi konečně tady, mám pro tebe špatnou zprávu,“ ozve se nade mnou hlas čaroděje.
„J-jakou?“ zvednu k němu hlavu a smutně kouknu křišťálově modrýma očima.
„Máš na to čas jen do půlnoci, pak se musíš vrátit. Velký vládce počasí rozhodl, že už si se trápil dost s hledáním lásky“ sdělí mi potichu.
„Ne! To nemůžete myslet vážně!! Říkal jste 4 roky!!“ zakřičím, zvednu se a vyběhnu z bytu tryskovou rychlostí.
Běžím městem ani pořádně nevím kam, když do někoho narazím. Netuším, že to je Raito, tak jen tiše zamumlám omluvu a rozeběhnu se dál. Jsem dost vyděšený, jak mám asi do půlnoci Raita přesvědčit aby mě miloval?! V tom zmatku si ani nevšimnu, že zaběhnu do starých čtvrtí a to rovnou do ulice plné pedofilů, kteří se kolem mě semknou. Zastavím se a vyděšeně kouknu. Jeden z nich ke mně dojde a klouby mi přejede po tváři.
„Taková pěkná kořist. Chlapy pojďme se pobavit“ ušklíbne se.
Okamžitě mi chytí ruce a bolestivě mi je zkroutí za záda, jen zakňučím, neumím se bránit. Pod trikem ucítím pracky jiného a nakopnu ho přímo do rozkroku. Jen zavrčí bolestí a vlepí mi jednu pěstí, až se mi zamotá před očima. Z rozbitého koutku mi pomalu stečou kapky krve. Chlap se jen ušklíbne a slízne je, pak mě necitelně políbí. Kousnu ho, za co mi přiletí jedna pěstí do břicha. Ohnu se bolestí, kuckám krev a v očích se mi objeví slzy. Tohle vážně bolelo.
„Je neposlušný, musíme si ho vychovat“ ušklíbne se a strhne mi triko.
„NE!! Nechte toho!“ zaječím vyděšeně začnu kolem sebe kopat nohama.
Chlapi se pro změnu naserou ještě víc a pustí se do mě pěstmi a vším možným, co mají po ruce.
„Koukejte ho nechat na pokoji!“ uslyším jen, než se propadnu do tmy.
Raito
Bezradně stojím na místě, dokud neuslyším vyděšený křik. Je mi hned jasné, že Takashi je v potížích. Rozeběhnu se tím směrem dost rychle, bůh ví co se děje. Vyděsím se ještě víc jen co spatřím co se děje. Parta chlápků mlátí mého bělovláska, který už tam je jen tak tak při vědomí.
„Koukejte ho nechat na pokoji!“ zavrčím na ně, načež zavolám policii.
Chvíli mám trošku problém od sebe ty chlapy odhánět, ale hned jak dojede policie je po problému. Nechám je ať si je odvezou, popadnu Takashiho a rozeběhnu se s ním do nemocnice, jen doufám, že ještě není pozdě. Jen co doběhnu do nemocnice předám Takashiho doktorům a pak si jen sednu do čekárny a čekám. Čekání mě dost unaví, nakonec usnu a vzbudím se asi půl hodinky před půlnocí, když ke mně přijde sestřička s lehkým úsměvem.
„Je v pořádku právě se probral,“ oznámí mi vesele.
Oddychnu si a dojdu za ním do pokoje. Zaskočí mě jeho smutný výraz v obličeji, když kouká na hodiny. Pomalu k němu dojdu blíž a obejmu ho.
„Copak se děje mládě,“ šeptnu mu do ouška. Nevím proč, ale v tu chvíli se rozbrečí.
„P-promiň Raito, ale já…o půlnocí zmizím“ ubrečeně, každé slovo mu jde těžce přes jazyk.
„Proč? Nikam nezmizíš“ objímám ho dál, všimnu si, že na jeho vlasech se začali objevovat dešťové kapky.
Všecko mi rázem cvakne do sebe, už vím, proč zmizí. Na internetu jsem četl legendu, že jednou za čas dostane jedna dešťová kapka výsadu stát se na určitou dobu člověkem. Pokud za tu dobu najde lásku, zůstane na zemi, pokud ne znovu se stane dešťovou kapkou a spadne na zem spolu se svými sestrami, čímž ukončí svůj život. Trochu se pousměji.
„Takashi…já tě miluji“ usměju se na něj, lehce ho chytím za bradu a políbím.
Udiveně na mě vykulí uslzená očka a odtáhne se ode mě. Ve chvíli, kdy jsme oba dva zticha, odbije dvanáctá. Takashi čeká, až se rozplyne, ale nic se nestane. Usměji se na něj nevině.
„Zachránil jsi mě!!“ skočí mi kolem krku a pevně mě obejme. „Víš, líbil si se mi už, když jsi přišel do třídy, ale jak jsi koketoval s holkami, myslel jsem, že u tebe nemám šanci“ knikne omluvně.
Jen se pousměji a přivinu ho k sobě. „Hlupáčku, mě ses líbil jenom ty,“ ušklíbnu se a začnu ho líbat, aby byl konečně zticha a uvěřil svému štěstí.
„Koukejte ho nechat na pokoji!“ zavrčím na ně, načež zavolám policii.
Chvíli mám trošku problém od sebe ty chlapy odhánět, ale hned jak dojede policie je po problému. Nechám je ať si je odvezou, popadnu Takashiho a rozeběhnu se s ním do nemocnice, jen doufám, že ještě není pozdě. Jen co doběhnu do nemocnice předám Takashiho doktorům a pak si jen sednu do čekárny a čekám. Čekání mě dost unaví, nakonec usnu a vzbudím se asi půl hodinky před půlnocí, když ke mně přijde sestřička s lehkým úsměvem.
„Je v pořádku právě se probral,“ oznámí mi vesele.
Oddychnu si a dojdu za ním do pokoje. Zaskočí mě jeho smutný výraz v obličeji, když kouká na hodiny. Pomalu k němu dojdu blíž a obejmu ho.
„Copak se děje mládě,“ šeptnu mu do ouška. Nevím proč, ale v tu chvíli se rozbrečí.
„P-promiň Raito, ale já…o půlnocí zmizím“ ubrečeně, každé slovo mu jde těžce přes jazyk.
„Proč? Nikam nezmizíš“ objímám ho dál, všimnu si, že na jeho vlasech se začali objevovat dešťové kapky.
Všecko mi rázem cvakne do sebe, už vím, proč zmizí. Na internetu jsem četl legendu, že jednou za čas dostane jedna dešťová kapka výsadu stát se na určitou dobu člověkem. Pokud za tu dobu najde lásku, zůstane na zemi, pokud ne znovu se stane dešťovou kapkou a spadne na zem spolu se svými sestrami, čímž ukončí svůj život. Trochu se pousměji.
„Takashi…já tě miluji“ usměju se na něj, lehce ho chytím za bradu a políbím.
Udiveně na mě vykulí uslzená očka a odtáhne se ode mě. Ve chvíli, kdy jsme oba dva zticha, odbije dvanáctá. Takashi čeká, až se rozplyne, ale nic se nestane. Usměji se na něj nevině.
„Zachránil jsi mě!!“ skočí mi kolem krku a pevně mě obejme. „Víš, líbil si se mi už, když jsi přišel do třídy, ale jak jsi koketoval s holkami, myslel jsem, že u tebe nemám šanci“ knikne omluvně.
Jen se pousměji a přivinu ho k sobě. „Hlupáčku, mě ses líbil jenom ty,“ ušklíbnu se a začnu ho líbat, aby byl konečně zticha a uvěřil svému štěstí.
Takashi
Raito
..
(ElenEstel, 4. 9. 2011 21:56)